Draghi odstartoval QE!

Mario Draghi oznámil nákupy dluhopisů ve výši €60 miliard měsíčně do září 2016. Nákupy budou odpovídat podílu jednotlivých zemí na kapitálu CB.

Proč zavést kvantitativní uvolňování v Eurozóně?

ECB zavádí kvantitativní uvolňování kvůli neuspokojivé makroekonomické situaci. Nezaměstnanost je vysoká, růst ekonomiky nízký a inflace nebezpečně nízko. V takovém prostředí spotřebitelé odkládají nákupy a firmy čekají s investicemi, což situaci pouze zhoršuje. Strašák jménem deflace je hrozbou, která nedává spát centrálním bankéřům a politikům. Příkladem je Japonsko, jehož ekonomika s ní bojuje již více než 20 let.

ECB již vyčerpala ostatní možnosti boje s deflací. Úrokové sazby jsou na nule. ECB tak půjčuje peníze evropským komerčním bankám téměř zdarma.

Jak funguje kvantitativní uvolňování?

ECB natiskne nová eura, které použije na nákup aktiv přímo na trhu. Centrální banka bude nakupovat zejména vládní dluhopisy, čímž vzroste jejich cena, ale poklesne výnos dluhopisů. Otázkou bude, dluhopisy kterých zemí bude ECB nakupovat a v jakém poměru. Tahle otázka je klíčová pro zadlužené ekonomiky na jihu jako je zejména Řecko a Itálie.

Pokud by ECB přistoupila k mohutnému nákupu dluhopisů těchto zemí, mohlo by to vést k dočasné stabilizaci na dluhopisových trzích a poklesu růstu prémia těchto dluhopisů, což nadále situaci zhoršuje. Naopak v případě preferování bezpečných německých atd. dluhopisů by se zadlužené země dostaly do ještě hlubších potíží než v současné době jsou, jelikož by dále rostly úrokové míry těchto dluhopisů.

Menší část balíčku půjde také do korporátního sektoru, kde by ECB mohla skupovat dluhopisy firem, ale také různé sekuritizované hypotéky. Tato otázka je velmi citlivá zejména pro Španělsko, jehož banky a cajas se stále nedokázaly očistit od toxických aktiv spojených s pádem realitního trhu v zemi.

Jaká jsou rizika zavedení kvantitativního uvolňování?

Fiskálně ukázněné země jako Německo tento krok odnesou nejvíce, jelikož v případě defaultu by právě ony musely platit dluhy nejvíce. RIzika jsou tedy zejména politického charakteru. ECB zkouší delegovat nákupy dluhopisů na národní centrální banky, čímž by však mohla být ohrožena myšlenka silné centrální banky a jednotné měny.

Jaký bude efekt kvantitativního uvolňování?

Hlavní efekt je psychologický – ECB musí přimět trhy, že dokáže opět nastartovat inflaci. Spotřebitelé a firmy musí začít utrácet a investovat co nejdříve.

Pozitivním efektem bude oslabení eura, které zlepší pozici evropských exportérů.

Zda však bude kvantitativní uvolňování v Eurozóně fungovat je velmi nejasné. Laureát Nobelovi ceny za ekonomii Joseph Stiglitz jej označil za „poslední možnost, která pravděpodobně nebude fungovat“. Mario Draghi však několikrát uvedl, že udělá vše v jeho silách, aby deflaci zastrašil.

Jonáš Mlýnek

Jonáš Mlýnek působí jako vedoucí organizační složky Lynx B.V. Již od studia na Vysoké škole ekonomické v Praze se zabývá světovými akciovými trhy. Specializuje se zejména na region jihovýchodní Asie a na vlivy politických a makroekonomických událostí na zahraniční trhy. Absolvoval stáže v USA a v HK na Chinese University of Hong Kong. V současnosti studuje program CFA.

Lynx je specialista na online investování. Investorům poskytuje přístup na více než 100 trhů ve 22 zemích. Prostřednictvím uživatelsky přívětivé a odborníky oceňované obchodní platformy Trader Workstation v češtině mohou klienti jednoduše zadávat obchodní pokyny. Lynx má nejširší nabídku mezi českými brokery (akcie, opce, futures, forex, ETF, CFD, dluhopisy). To vše za extrémně nízkých poplatků.