M. Mobius: Dědictví „výdajové horečky“ v Brazílii (1)

Příklady nadměrného utrácení najdeme téměř všude. U projektů spjatých s pořádáním Mistrovství světa ve fotbale či Olympijských her, výzkumů podmořských nalezišť ropy ze strany státních ropných společností, výdajů na výstavbu nových petrochemických závodů či „vyztužení“ sociální sítě, která má ulehčit život nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Nyní, po letech „plýtvání“, čelí Brazílie několika výzvám. Ty by však podle nás mohly být překonány smysluplnými reformami a větším zapojením firem ze soukromého sektoru, kdy by kapitál z těchto zdrojů mohl snížit tlak na státní finance.

Situace v Brazílii je natolik kritická, že agentura Standard & Poor’s nedávno snížila úvěrový rating země z BBB na BBB-. Tento krok poukazuje na zhoršenou pozici brazilské vlády a nedostatek důvěry v její styl řízení země. Aby toho pak nebylo málo, další „olej do ohně“ přilil i zdejší daňový úřad, který oznámil, že uvažuje o zvýšení daní za účelem nápravy nižších než očekávaných daňových výnosů.

V únoru tohoto roku brazilský ministr financí přislíbil snížení vládních výdajů o 18 miliard v průběhu jednoho roku, neposkytl však žádné podrobnosti o tom, jak bude tento záměr realizovat. Většina pozorovatelů (včetně nás) si tak myslí, že omezení vládních výdajů v takovém rozsahu a časovém horizontu bude velmi obtížné, ne-li nemožné.

Růst brazilské ekonomiky (2,3 % v roce 2013) není dostatečně silný na to, aby generoval kapitál, který byl schopen pokrýt infrastrukturní a sociální potřeby zdejší populace. Vládou kontrolované banky, které poskytovaly ve velkém úvěry, aniž by detailněji zkoumaly finanční situaci žadatelů, nyní čelí riziku růstu nesplácených úvěrů, které by mohlo vyústit až v záchranu ze strany státu, jež by znamenala další růst státního dluhu vůči HDP.

Čtěte další příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/mark-mobius

V případě Brazílie je tedy prioritou číslo jedna zavedení reforem. Jejich prosazení však nebude vůbec snadné, neboť brazilský legislativní proces vyžaduje širší shodu a notnou dávku vyjednávání. Některé reformy dokonce vyžadují úpravu brazilské ústavy, tj. je zde nutný souhlas naprosté většiny v obou komorách parlamentu. Dosažení takové shody pak není v tak rozhlehlé zemi s tolika zájmovými skupinami vůbec snadné.

Kyvadlo veřejného mínění

V roce 2013 proběhla v Brazílii celá řada demonstrací, jež byly směřovány vůči zvýšení jízdného v autobusové dopravě, chabé infrastruktuře a korupci. Do této doby se přitom vláda hřála na výsluní vysoké popularity podložené nízkou nezaměstnaností a populistickými programy. Například popularita prezidentky země, Dilmy Rouseff, klesla v průběhu roku ze 70 % na 30 %.

S rostoucím zadlužením brazilské vlády je nutné větší zapojení kapitálu ze soukromého sektoru. Současné plány volají po participaci firem v oblasti výstavby dálnic, železnic či mezinárodních letišť. Pořadatelství Olympijských her v roce 2016 tlačí vládu k tomu, aby postupovala co možná nejrychleji. Dobrou zprávou bylo podle mě v tomto směru změna způsobu řízení letiště v Rio de Janeiru, kdy původní neefektivní vedení nahradila společnost sídlící v Singapuru. K podobným výměnám pak dochází i v dalších oblastech ekonomiky.

Karneval – rozhodující okamžik

Já a můj tým jsme do Brazílie cestovali na začátku března, kdy naší první destinací bylo Rio de Janeiro. Město, jež se v době pořádání světoznámého karnevalu stává magnetem pro miliony turistů, zatímco místní hojně odjíždí pryč od hluku a dopravních zácp. Zahajovacím ceremoniálem této slavnosti je ples v ikonickém hotelu Copacabana Palace v srdci pláže Copacabama, po které následují slavnosti na Sambodromě, jeden kilometr dlouho cestě, jež v tu chvíli lemují tribuny pro 80 000 diváků, kteří mají možnost sledovat um zdejších tanečních škol. Karnevalem však žije celé město a na konci všeho je obrovské množství odpadu, který je třeba odstranit. V tuto chvíli přichází na řadu úklidové čety, pro něž je období „po karnevalu“ příležitostí, jak na sebe upoutat pozornost. Právě první dny po karnevalu jsou tak oblíbeným obdobím pro stávky pracovníků úklidových služeb, kteří se cítí nedoceněni. I letos byly naštěstí spory o mzdách rychle urovnány (rozumějte, bylo přislíbeno jejich zvýšení) a město tak mohlo být vráceno do svého původního stavu.

Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiusehttp://mobius.blog.franklintempleton.com/2014/04/10/economic-cost-brazils-spending-spree/