Jaké jsou investiční návyky boháčů?

Trumpovi, Hiltonovi, Jacksonovi, ale možná jednou i Jágrovi. Bohatí investoři udržují v aktivech vysokou likviditu, věnují maximální pozornost daním a co nejrychleji se zbavují ztrátových pozic.

Bohaté rodiny s majetkem nad 100 milionů dolarů mají jedno společné – investiční návyky, díky kterým se jejich majetek neustále rozrůstá. Leckterý investor by se od nich mohl učit.

1. Udržovat likviditu

Podle různých výzkumů drží bohaté rodiny minimálně 20 až 30 procent majetku v hotovosti nebo v krátkodobých dluhopisech. Ze stomilionového portfolia se tedy jedná o 20 až 30 milionů dolarů. Proč někdo potřebuje držet 20 milionů v hotovosti, když by je mohl investovat?

Řada těchto rodin získala obrovský majetek podnikatelskou činností. Velké společnosti mívají období, kdy se nedaří přesně podle představ, a hotovost pak znamená příjemný polštář na pokrytí případných ztrát nebo překlenutí podobného období. Život nabízí samozřejmě i další nečekané zvraty, a to nejen pracovní. Podobný polštář se zkrátka hodí.

2. Platit co nejnižší daně

Zvažte poplatky

Řada hedgeových fondů po odečtení poplatků tolik nevydělá. Fondy argumentují za poplatky tak, že potřebují vytvořit rezervy na období, když trh klesá. V roce 2009 se těchto uváděných důvodů část z nich zřekla a dnes jich mnoho dokonce končí.

Boháči se snaží vyjednat podobné podmínky a daňové sazby, jaké mají průměrně vydělávající institucionální investoři, např. penzijní fondy. Takovýmto jednáním jsou ochotni věnovat spoustu času.

Pokud investujete do fondu a držíte peníze na účtu, za jehož vedení platíte poplatky, zaplatíte vlastně třikrát – poplatek fondu, poplatek za transakci a poplatek za vedení účtu. Veškeré investice by se měly zvažovat nejenom ve srovnání s ostatními možnostmi, ale také až po odečtení nákladů na poplatky.

3. Nedržet ztrátové pozice

Bohatí investoři své investice pečlivě sledují, buď sami, nebo si na to najímají profesionály. Ve ztrátových investicích se snaží nepokračovat.

Mají totiž dobrý přehled o dalších možnostech na trhu. Investují do fondů, které jsou oceňovány v průzkumech mezi investory a analytiky. Sledují jejich absolutní výkonnost. Pokud na trhu není dobrá situace, nebojí se vrátit k hotovosti.

V rámci investování do rizikových pozic, jako jsou například rozvojové trhy, je nutné sledovat velikost dané pozice. A to i v rámci celkového rozložení portfolia.

4. Nezapomínat – daně krátí zisk

Bohatí investoři si nechávají neustále přepočítávat příjem z investic po zdanění. Na tento výsledek se zaměřují. Snaží se vybírat investice na takovou dobu, od které už nemusejí platit daně, nebo investovat do takových entit, u kterých je výhodnější zdanění.

Čtěte také:

   Investice vs. spekulace: Rozdíly v kostce

Když investor do svého portfolia zařadí novou "long" pozici, říká se, že spekuluje na růst ceny aktiva. Toto konstatování ale není vždy úplně přesné. Na kapitálových trzích je potřeba důsledně rozlišovat mezi spekulováním a investováním, jelikož rozdíl mezi oběma termíny je propastný.

      Většina investorů vůbec neví, co dělá