Ukrajinské státní dluhopisy jsou potenciálně velmi výnosnou investicí

Ukrajinský státní dluh dosáhl 31. ledna letošního roku 42,9 % celkového objemu ekonomiky. Ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak očekává, že se podíl dluhu k HDP zvýší do konce roku na téměř 53 %. O napjaté fiskální situaci svědčí jednak výnosy do splatnosti vládních dluhopisů (pohybující se aktuálně mezi 9 – 11 %), za druhé pak hodnocení ratingových agentur. Agentura S&P v únoru snížila rating Ukrajiny na CCC, tedy na úroveň Kypru a Řecka. Na konci března následovalo i snížení kreditního hodnocení společností Moody’s. Objem dluhu sice vypadá na první pohled velmi nízko v porovnání s průměrem Evropské Unie, který je téměř na dvojnásobku tohoto podílu, je však třeba při interpretaci tohoto čísla nezapomenout na několik zásadních rozdílů.

Ukrajina s oblibou vydávala obligace denominované v dolaru a euru. Jen dolarových emisí je čtvrtina celkového dluhu. Ukrajina nyní trpí oslabováním vlastní měny, což prodražuje splácení dluhu v tvrdé měně. Ukrajinský dluh je z jedné poloviny držen zahraničními vlastníky, což zvyšuje volatilitu požadovaných výnosů do splatnosti. Třetím zásadním problémem je pak veliký deficit běžného účtu, který dosahuje 9% HDP. Tento deficit je způsoben hlavně importem plynu a ropy z Ruska, jež navíc před několika dny zrušilo Ukrajině dosud platné výrazné slevy.

V ukrajinských státních dluhopisech lze vidět i velmi zajímavou investiční příležitost. Současné výnosy do splatnosti většiny vyspělých zemí nestačí na pokrytí inflace. Investoři jsou tak nuceni hledat rizikovější investice, aby uchovali reálnou hodnotu svých úspor. Třetinu dolarových obligací drží ve fondech Templeton Global Bond a Templeton Emerging Markets společnost Franklin Templeton, které se již podobné investice podařily v Irsku a v Maďarsku. Podíl ukrajinského dluhu tvoří v současné době 4 % fondu. Templeton tedy pravděpodobně nebude chtít ukrajinské obligace prodávat. Aby země získala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, musela se zavázat k několika opatřením, mezi nimi i ke zvýšení daně z příjmů a zvýšení ceny plynu pro domácnosti, čímž projevila akceschopnost. Západní instituce pak ukázala vůli k řešení problému.