S intervencí ČNB nesouhlasí 43 % firem, přesto se na zajištění kurzových rizik nechystají

S odstupem několika měsíců lze podrobněji zhodnotit vliv loňské listopadové intervence na ekonomické prostředí v České republice. Jak vnímají zásah ČNB a jeho dopady zkušení odborníci z řad finančních ředitelů a top managementu? Na tuto otázku přináší odpovědi únorový průzkum společnosti Mazars.

Listopadová intervence ČNB měla vliv nejen na podniky a maloobchod, ale také na celkové ekonomické prostředí České republiky. Přestože se v poslední době v médiích často objevují komentáře nejrůznějších analytiků o pozitivech intervence, průzkum společnosti Mazars ukázal odlišný názor v řadách českého vysokého managementu. Většina respondentů z řad vedení středních a velkých společností se totiž přiklání k negativnímu hodnocení kroku ČNB.  

„Mezi dotázanými byli především finanční ředitelé a odborníci z top managementu firem. Průzkum poukázal na spíše nepříznivé vnímání intervence. Podle některých respondentů opatření skokově ovlivnilo ekonomiku podniků a zdeformovalo tuzemské tržní podmínky. Někteří označili krok ČNB dokonce za umělé zvýhodnění čistých exportérů oproti importérům nebo za podporu minoritě, kterou zaplatí majorita. Pozitivně byla intervence hodnocena s tím, že podpoří českou produkci a vývoz, omezí dovoz,“ komentuje výsledky průzkumu Milan Prokopius, řídící partner společnosti Mazars.

V odpovědi na otázku „Jak hodnotíte měnovou intervenci ČNB z pohledu jejího dopadu na českou ekonomiku?“ označilo téměř 43 % dotázaných krok ČNB jako negativní. Pouze necelých 28 % respondentů hodnotí akci ČNB pozitivně. Zbytek oslovených odborníků se domnívá, že zásah neměl na českou ekonomiku žádný nebo pouze velmi omezený dopad. Polovina oslovených navíc v dohledné budoucnosti očekává další dopady intervence.

Na zajištění kurzových rizik se firmy nechystají

Vliv intervence na kurz koruny vůči euru byl citelný, což potvrzují i respondenti průzkumu. Více než polovina z nich pociťuje negativní vliv oslabení koruny vůči euru na výsledky svých obchodních aktivit, 33 % oslovených odborníků vnímá vliv upraveného kurzu koruny na výsledky aktivity své společnosti jako pozitivní. Zbývající respondenti se domnívají, že dopad změny kurzu byl nevýznamný.

Současný stav kurzu koruny hodnotí jako podhodnocený téměř 40 % z oslovených manažerů. Jako odpovídající realitě kurz označila jedna pětina respondentů a další pětina jej vnímá jako nadhodnocený. Přes očekávaný pokles hodnoty naší měny se však většina firem vůči tomuto riziku nezajistila.

Průzkum byl také zaměřen na zjištění, zda firma používá nějaký typ zajištění vůči riziku kurzových změn. Žádné zajištění nevyužívá téměř 58 % dotázaných firem, zbytek společností nějakou podobu zajišťovací strategie používá. Do budoucna o zajišťovací strategii proti výkyvům směnných kurzů uvažuje pouze 20 % z oslovených firem.

„Z průzkumu je zřejmé, že praktické dopady intervence na podnikatelské subjekty můžeme posuzovat až s odstupem času. Při hodnocení podobných zásahů je proto klíčové oslovit ty subjekty, kterých se postup ČNB dotýká v praxi. Většina námi oslovených odborníků hodnotí intervenci negativně, navíc v polovině sledovaných případů horší kurz koruny nepříznivě ovlivnil aktivitu jejich firem,“ uzavírá Pavel Škraňka, partner společnosti Mazars.