Research (Penizenavic.cz)
Osobní finance  |  02.01.2014 10:46:43

Pět daňových výhod příspěvků zaměstnavatele na

Firemní benefit formou příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na jeho životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění, je velmi oblíbený. Proč? Nulové zdanění do limitu, pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Státem je příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na jeho životní pojištění, penzijní připojištění doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění podporován formou nulového zdanění do limitu. Podívejme se na pět "daňových" výhod příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci na výše uvedené finanční produkty.

1) Zaměstnanec neplatí daň z příjmu fyzických osob

Do ročního limitu pro souhrnný příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění ve výši 30 000 neplatí zaměstnanec z daného příspěvku zaměstnavatele daň z příjmu fyzických osob.

  • Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý obdrží od svého zaměstnavatele za celý rok 2013 na životní pojištění 15 000 a na doplňkové penzijní spoření dalších 15 000 . Z celkové částky 30 000 nezaplatí pan Černý nic na dani z příjmu fyzických osob. Naproti tomu zaměstnanec pan Zelený nechtěl, aby mu zaměstnavatel přispíval na uvedené produkty, ale chtěl zvýšit hrubou mzdu. Za celý rok obdržel zaměstnanec pan Zelený od zaměstnavatele 30 000 navíc. Protože však již při výpočtu čisté mzdy uplatnil zaměstnanec pan Zelený všechny daňové slevy a nezdanitelné položky, tak odvede z částky 30 000 , o kterou má vyšší hrubou mzdu než pan Černý na dani z příjmu fyzických osob 6 030 , neboť daň z příjmu se platí ze "superhrubé mzdy" (30 000 x 1,34 x 15 %).

2) Z příspěvku zaměstnavatele neplatí zaměstnanec zdravotní pojištění

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy. Z příspěvku zaměstnavatele na výše uvedené finanční produkty se však zdravotní pojištění neplatí.

  • Praktický příklad

Zatímco zaměstnanec pan Černý tedy z příspěvku zaměstnavatele nebude platit žádné zdravotní pojištění, tak zaměstnanec pan Zelený, který si během celého roku nechal zvýšit hrubou mzdu o 30 000 , zaplatí na zdravotním pojištění 1 350 (4,5 % z 30 000 ).

3) Z příspěvku zaměstnavatele neplatí zaměstnanec sociální pojištění

Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanci 6,5 % ze své hrubé mzdy. Z příspěvku zaměstnavatele na výše uvedené produkty, neodvádí zaměstnavatel sociální pojištění.

  • Praktický příklad

Pan Černý tedy z příspěvku zaměstnavatele nezaplatí sociální pojištění, zaměstnanec Zelený však zaplatí na sociálním pojištění 1 950 (6,5 % z 30 000 ).

4) Zaměstnavatel z příspěvku neplatí zdravotní pojištění

Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnavatelé 9 % z hrubé mzdy zaměstnavatele. Z příspěvku zaměstnanci na životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění zaměstnavatelé zdravotní pojištění neplatí.

  • Praktický příklad

Panu Černému přispívá zaměstnavatel 30 000 za rok, což jsou veškeré náklady související s tímto příspěvkem. Zaměstnanci Zelenému zvýšil zaměstnavatel hrubou mzdu o 30 000 , dále však musí zaplatit 2 700 (9 % z 30 000 ) na zdravotním pojištění.

5) Zaměstnavatel z příspěvku neplatí sociální pojištění

Povinné odvody placené zaměstnavatelem za zaměstnance jsou v Česku jedny z nejvyšších z členských zemí EU. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatel 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Z příspěvku na výše uvedené finanční produkty však zaměstnavatel sociální pojištění neplatí.

  • Praktický příklad

Z příspěvku zaměstnanci Černému v souhrnné výši 30 000 za rok neplatí zaměstnavatel sociální pojištění. Ze zvýšení hrubé mzdy o 30 000 panu Zelenému se zvýší náklady zaměstnavateli i o 7 500 (25 % z 30 000 ) na sociálním pojištění.

Shrnutí příkladu z pohledu zaměstnance

Pan Černý obdržel od svého zaměstnavatele 15 000 na životní pojištění a 15 000 na doplňkové penzijní spoření. Ze souhrnné částky 30 000 nezaplatí žádnou daň. Efektivní příjem pana Černého od zaměstnavatele je tedy 30 000 . Naproti tomu zaměstnanec Zelený si nechal zvýšit hrubou mzdu o 2 500 měsíčně (30 000 za rok 2013). Na daňových odvodech zaplatí 9 330 (6 030 + 1 350 + 1 950 ).

  • Efektivní příjem pana Zeleného 20 670 je tedy o 31 % nižší než pana Černého.

Shrnutí příkladu z pohledu zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele je výhodnější maximalizovat zaměstnanci nejdříve příspěvek na životní pojištění, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní pojištění v souhrnné výši 30 000 , než zvýšit zaměstnanci o 2 500 hrubou mzdu.

Tyto zprávy pro vás vytváří Penízenavíc.cz.

Daně a daňová přiznání - informace, termíny, formuláře



Více zpráv k tématu Daně






?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688