Volatilita na trzích je příležitost k nákupům, ne panice

Výrazná korekce na japonském akciovém trhu, jíž jsme svědky od minulého týdne a současný růst výnosů dluhopisů (japonských státních dluhopisů a amerických státních dluhopisů), v kombinaci s očekáváním nízké inflace ve vyspělých zemí a údajně znepokojující ekonomická data (HSBC Index nákupních manažerů v Číně) vzbudil otázku, jakým směrem se budou trhy vyvíjet?

Podle nás jsou obavy o další vývoj na trzích přehnané. Spotřebitelský nálada v USA i neopodstatněnost obav o „tvrdé přistání“ čínské ekonomiky ukazují, že se světová ekonomika postupně zotavuje. Rovněž věříme, že nedojde k naplnění deflačního scénáře, a že globální fundamenty i nadále zůstanou pozitivní pro akcie a negativní pro vládní dluhopisy.Podíváme-li se blíže na fundamenty ve vztahu k americké monetární politice a současným monetárním experimentům v Japonsku (které dosahují dosud nevídaného rozměru), není pro nás žádným překvapením, že jsme v nedávné době byli svědky vyšší volatility na trzích.

Pokud však budou fundamenty i nadále příznivé, viděli bychom korekci spíše jako příležitost, než hrozbu.Co se faktorů, které by mohly rozvířit vody finančních trhů týče, pojďme se nejprve podívat na Index čínských nákupních manažerů (PMI), u kterého dochází k mylné interpretaci. Každý analytik, který si dá trochu práce a spojí si PMI Číny s reálným růstem průmyslové výroby totiž zjistí, že ve střednědobém horizontu znamená PMI s hodnotou „35“ 0%růst. Tolik ke komentářům a debatám o tom, že PMI s hodnotou „49“ znamená pokles průmyslové produkce.PMI s hodnotou kolem „50“ pak znamená, že průmyslová produkce roste 10% tempem (střízlivý odhad). Pokud jde o strašáka čínského tvrdého přistání, pokus je Čína skutečně na pokraji recese, proč by čínští politici dovolili renminbi posílit meziročně o 9 % vůči americkému dolaru a mnohem více oproti japonskému jenu?

Čtěte o japonské monetární politice na PenizeNAVIC.cz:

 - Kurodova bazuka

 - Uvolněná monetární politika v Japonsku: Podpora krátkodobého růstu

Pokles inflace v USA a Evropě (což je mimochodem opožděný ukazatel), lze částečně zdůvodnit silnějším dolarem, nižšími cenami komodit a poklesem mezd v eurozóně.Silnější dolar, který je důkazem důvěry v americkou ekonomiku, by přitom měl, jak se postupně bude blížit konec kvantitativního uvolňování v USA, dále posilovat. Nižší ceny komodit a uvolňování likvidity do světové ekonomiky podporují poptávku. Z tohoto důvodu si lze jen velmi těžko představit, že by světovou ekonomiku měla začít ohrožovat deflace.Důležitou výjimkou pro toto tvrzení je eurozóna, kde je deflace reálným rizikem, zejména s ohledem na rozdílný vývoj v jednotlivých členských zemích (pokles mezd ve Španělsku a Itálii, mírný nárůst mezd v Německu). Mohlo by to pak být právě slabší euro, co by mohlo být vítaným pomocníkem eurozóny v boji proti deflaci.

Ohlášený konec třetího kola kvantitativního uvolňování je skutečným hybatelem trhu

Mezi všemi faktory, jež byly viněny za nedávný vývoj trhů, je to podle nás konec kvantitativního uvolňování v USA, co mělo na trhy největší dopad.

Samotné ukončení programu nákupu cenných papírů sice není novinkou, trhy však poněkud překvapilo to, že několik členů FOMC bylo ochotno „snížit tok nákupů“ již na červnovém setkání. Toto by mělo negativní dopad jak na akciové, tak dluhopisové trhy, které hnala vzhůru právě FEDem dodávaná likvidita.S tím, že bude konec kvantitativního uvolňování nepříjemný pro dluhopisy (nárůst výnosů) souhlasíme, u akcií si tím již však jisti nejsme.Co se akcií týče, již by se podle nás neměl opakovat scénář z konce prvního kola kvantitativního uvolňování, kdy ceny akcií spadly o 15 %, zatímco volatilita vzrostla na hodnoty 40-50.

Zatímco první kolo kvantitativního uvolňování ukončil FED postupně (kdy následoval dohodnutý scénář, namísto skutečného vývoje v ekonomice), druhé kolo kvantitativního uvolňování již mělo podobu náhlého přerušení pumpování likvidity na trhy, což způsobilo to, že se trhy začaly rychle přeorientovávat z uměle vytvořeného inflačního scénáře zpět na fundamenty. V případě třetího kola kvantitativního uvolňování pak FOMC mluví o postupném zužování rozsahu kvantitativního uvolňování, tzn. postupném omezování nákupu dluhopisů, a ne jeho náhlé pozastavení. Co je však ještě důležitější je fakt, že FOMC oficiálně podmínila změny v monetární politice zlepšováním podmínek na pracovním trhu. Tato podmínka podle nás naznačuje to, že by mělo mít postupné zužování monetární politiky na trh spíše „býčí“ než „medvědí“ efekt, tedy co se alespoň zisků amerických společností týče. Díky tomu by podle nás mělo dojít k zúžení mezery mezi likviditou hnaným růstem a fundamenty hnaným růstem, což následně snižuje rizika pro akcie.

Ve zkratce, FED představil novou verzi Greenspanova „jestli se americké ekonomice nedaří, FOMC může odložit omezování nákupu aktiv, či dokonce proces omezování úplně zvrátit“. To by bylo dobrou zprávou o akcie. Pokud však skutečně dojde k postupnému snižování objemu kupovaných aktiv, bude to znamenat, že se americká ekonomika nachází v dobré kondicí, což bude opět hrát do karet akciím.