Basilejský výbor ulevil světovým bankám
Basilejský výbor (světový regulátor bankovního sektoru) poskytl bankám čtyři roky navíc (do ledna 2019) k vytvoření vyšších hotovostních rezerv. Je to krok k ulehčení bankám splnit své závazky. Banky si stěžovaly, že nejsou schopny splnit podmínky k původnímu termínu ledna 2015. Banky tak mohou uvolnit část ze svých peněz na pomoc krizovým ekonomikám a podpořit tak jejich ekonomický růst (HDP).
Basilejský výbor stanovil bankám vytvoření minimální míry snadno prodejných aktiv, která musí držet a zároveň dostatečnou peněžní zásobu k uspokojení podnikatelů a spotřebitelů. Tato pravidla byla zavedena jako prevence před další finanční krizí. Zabránit by se mělo hlavně potenciálním potížím v případě výpadku krátkodobé likvidity, co se stalo v době finanční krize v USA v letech 2007-09.
Kromě prodloužení termínu na vybudování vyšší likvidity, basilejský výbor ponížil i požadavky na aktiva, která mohou být zahrnuta do tzv. "likvidních rezerv". Nově tam přibyly akcie, korporátní dluhopisy s nižším ratingem a retailové hypoteční zástavní listy. I když je možné si z výše uvedených aktiv započíst do rezervní složky bilance jenom část jejich nominální hodnoty, jde o pro banky o vstřícný krok ve srovnání s původní verzi návrhu. Basilejský výbor také ponížil parametry tzv. "stress testu", který nastavuje hodnoty výpočtu potřebného kapitálu, který musí banky držet v případě výskytu různých katastrofických scénářů. Toto opatření ve výsledku také snižuje požadavky na kapitál bank.
Basilejský výbor příjemně překvapil bankéře svým rozhodnutím. Tyto změny nejvíce pomohou trhu s hypotéčními dluhopisy, který se potácí od roku 2007, kdy ztratil na své důvěryhodnosti díky rizikovým hypotékám a krizi v USA.
Předseda Basilejského výboru Stefan Ingves, který je zároveň i guvernérem Švédské národní banky přiznal, že nedělní změny mají vliv na splnění předchozích požadavků peněžní zásoby (likvidní rezervy bank). 200 světových bank tak zvýší své rezervy ze 105 procent na 125 procent.
Nicméně spousta jiných bank bude mít problém splnit tyto požadavky, hlavně banky v některých zemích eurozóny budou muset najít přibližně 3 biliony eur aktiv k uspokojení světových regulí.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz