Rešerše řeckých událostí posledních dnů

Ministři financí zemí eurozóny na předvčerejším jednání podle očekávání nerozhodli o uvolnění dalších miliard eur ze záchranného balíku pro Řecko s tím, že 20. listopadu se uskuteční další mimořádná schůzka. Jedná se o tranši záchranného balíčku teprve za druhé čtvrtletí. Řecko již v pátek na tuto prodlevu v „cash flow“ reagovalo vydáním krátkodobých poukázek s výnosem blížícím se 4 % u měsíčního dluhopisu. Pondělní „nerozhodnutí“ donutilo Řeky k podobnému kroku i včera, země prodala 1měsíční poukázky při výnosu 3,95 % a 3měsíční poukázky při výnosu 4,2 % v celkovém objemu 4,062 mld. eur a bid to cover 1,66.

Německo by ovšem upřednostnilo vyplacení tří zbylých splátek finanční pomoci Řecku najednou, v celkovém objemu 44 mld. eur. Mluvčí německého ministerstva financí nechtěla zprávu komentovat a pouze uvedla, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Součástí souhrnné platby by byla i částka 31,5 miliardy eur. To odpovídá právě tranši, kterou měla země obdržet již ve druhém čtvrtletí. Je tedy evidentní snaha Německa o záchranu Řecka a potažmo udržení eurozóny ve stávající podobě. Atény doufají, že peníze obdrží ještě do konce listopadu, aby se Řecko vyhnulo státnímu bankrotu. Večer k tomu řecký ministr financí dodal, že tohle riziko aktuálně chápe jako velmi vysoké, jelikož je třeba vzít v úvahu určité meze, které je jeho země schopna zvládnout.

Ve sledu těchto událostí a prohlášení zanikla zpráva o dvouročním odkladu na splnění stanovených podmínek ze strany Eurogroup. Odklad splnění podmínek o dva roky si ale údajně vyžádá do roku 2016 dodatečné náklady na financování dluhu ve výši 32,6 mld. EUR, což by nahrávalo úvahám o třetím balíku finanční pomoci.

Jinými slovy, nejen USA se blíží okraji svého fiskálního útesu. V případě Řecka se dá minimálně do 20. listopadu dokonce mluvit o balancování na hranici bankrotu.

Mojmír Boček