Prezident vetoval zákon o audiovizi

PRAHA (MEDIAFAX) - Prezident republiky Václav Klaus v pondělí vrátil Poslanecké sněmovně zákon o audiovizi. Zákon počítá s tím, že místo Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie vznikne nový Státní fond kinematografie, který bude financován například i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb.

"Formálně jiný, ale ve své podstatě velmi podobný zákon jsem vrátil Poslanecké sněmovně již v roce 2006…Tento zákon nakonec přijat nebyl. Své stanovisko jsem od té doby nezměnil," uvedl ve svém odůvodnění Klaus.

"Stále se domnívám, že filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů, tedy i z prostředků těch, kteří by je sami na tento účel dobrovolně nedali. I nadále se domnívám, že pokud si parlament myslí opak, pak má být záměr podporovat kinematografii porovnáván s jinými veřejnými zájmy v rámci sestavování státního rozpočtu a nemá být financován z mimorozpočtových zdrojů a tím privilegován oproti jiným veřejným výdajům," vysvětlil prezident.

Ten podle svých slov i nadále považuje za neobhajitelné a neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport: "Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni proti jiným, srovnatelným oborům."

Přesto, že je organizace financování filmového průmyslu prostřednictvím Státního fondu kinematografie v novém zákoně propracovanější a sám fond má nově podléhat přísnější veřejné kontrole, než tomu bylo podle zákona, který vrátil před šesti lety, jde podle prezidenta spíše o technická dílčí vylepšení. Sama podstata zákona ale prý zůstává chybná.

"Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíše nedostatek tvůrčí invence. Jsem přesvědčen, že sněmovna by se nad přijatým zákonem měla ještě jednou zodpovědně zamyslet," uzavřel prezident.

Státní fond kinematografie je podle návrhu nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude správa audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.

Nový fond má vést evidenci v oblasti audiovize a poskytovat podporu kinematografii. Kromě toho by ale měl v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu.

Mezi finanční zdroje fondu bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Poplatek z vysílání reklamy je základním pilířem fungování fondu a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov, které budou muset přispívat částkou nejméně 150 milionů korun ročně.

Příjem z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.

Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.

Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit tato díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací. Buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.

Zákon má začít platit od 1. ledna 2013. Výjimku má jen ustanovení o poplatcích z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které by mělo odstartovat až v roce 2016.

Filip Nachtmann, Tereza Veselá, nachtmann@mediafax.cz