Čína přichází s fiskálním stimulem, ceny komodit stoupají
V poslední době jako by se s dalšími stimuly utrhl pytel. Guvernér ECB Mario Draghi oznámil neomezené nákupy krátkodobých vládních dluhopisů zadlužených evropských zemí se splatností 1-3 roky (Outright Monetary Transactions), horší než očekávaná data o zaměstnanosti v USA (jaké překvapení?) pak dále zvyšují pravděpodobnost QE3 Fedu a nakonec přichází rovněž Čína. Jedná se o vládní výdaje na infrastrukturální projekty ve výši 1 bilión juanu, tj. 157 mld. USD. Čínská ekonomika, i když stále roste relativně výrazně v porovnání se západními zeměmi, tak poslední ukazatele průmyslové aktivity PMI (Index nákupních manažerů) verze NBS poklesl v srpnu do teritoria kontrakce pod 50 bodů na 49,2. Poslední odhad verze PMI od HSBC pak dokonce činí 47,6. Poklesy jsou pak převážně způsobeny snížením externí poptávky, tj. exportními objednávkami z důvodu ochlazování globální ekonomiky. To je pro relativně více vývozně zaměřenou ekonomiku (% exportů na HDP je v Číně přes 35% v porovnání s USA, kde to je přes 10%) samozřejmě problém. Tento pokles indexu PMI do kontrakčního teritoria pak implikuje nižší růst produktu až o cca 2 procentní body a druhá největší světová ekonomika se to fiskálním stimulem snaží, zdá se, zachránit. Analytici neustále snižují odhad růstu HDP a poslední čísla kolem 7,5% by v podstatě představovaly nejhorší růst za 13 let.
Avšak, stejně tak jako vyspělé země západu, zmítající se v dluhových pastech, tak také Čína si musí dát pozor. Eskalace krize v letech 2008/2009 vyvolala vládní opatření k dluhovému financování ve výši 4 bilióny juanu a v podstatě více než zdvojnásobila číslo veřejného dluhu z 20% na dnešních přes 40% HDP. A tak i když poslední plánovaný stimulus ekonomiky je čtvrtina toho z r. 2008, tak je pravděpodobný další nárůst tohoto dluhového podílu.
Velká většina prostředků na výstavbu a zdokonalení infrastruktury, přes 800 mld juanů, má jít na dopravu, jak městskou tak železniční a dálniční. Tato informace samozřejmě ovlivnila trhy a zvláště razantní nárůsty cen jsme mohli pozorovat na průmyslových kovech jako měď. Čína spotřebovává kolem 40% celosvětové produkce tohoto červeného kovu. A tak po ohlášení projektu se cena vyšplhala až na 4-měsíční maxima. V důsledku dalších stimulů ve světě, ať již monetárních či fiskálních, posilovali výrazně také ceny dalších komodit včetně silnějšího pohybu nahoru u zlata a stříbra.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz