Senátoři podle očekávání zamítli po dlouhé debatě zákon o církevních restitucích

PRAHA (MEDIAFAX) - Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi zamítli senátoři po mnohahodinové středeční diskusi 43 hlasy, proti bylo 33 přítomných. Zákon, který podle senátorů prolamuje hranici 25. února 1948 a nadhodnocuje částku náhrady, nyní poputuje zpět do dolní parlamentní komory.

Normu senátorům osobně představila ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové). "Česká republika je jedinou postkomunistickou zemí, která ještě svůj vztah k církvím neupravila oboustranně přijatelným způsobem," připomněla.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je podle Hanákové umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Jestliže Listina základních práv a svobod uvádí, že církve mají svou činnost vykonávat nezávisle na státu, tak hrazení platů duchovních státem je zřejmě s touto zásadou v rozporu," řekla Hanáková, podle níž jsou navíc výdaje státu na platy duchovních nižší než výnosy ze zabraného církevního majetku. "Podle studie národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické jsou roční výnosy ze zabaveného církevního majetku asi tři miliardy korun ročně, naproti tomu výdaje na církve jsou asi 1,4 miliardy korun ročně," upřesnila.

Vládní návrh zákona, podle kterého by církve od státu dostaly majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun, doporučil zamítnout ústavně-právní, hospodářský i školský výbor. Hlavními důvody bylo prolomení hranice 25. února 1948 a předražené vyčíslení majetku. Podle sociálních demokratů, kterým zejména se návrh nezamlouval, se začnou po přijetí zákona rovněž hromadit stížnosti lidí, jejichž majetek byl restituován podle jiných kritérií.

"Bohužel, to všechno řešíme v době, kdy se česká ekonomika propadá. Vláda, která si říká vláda rozpočtové odpovědnosti, nám tady předkládá další zadlužování státu s dopadem na HDP, na státní rozpočet a na zadlužování příštích generací na třicet let," zazněl další důvod, proč novelu zamítnout, z úst Vladimíra Drymla (ČSSD).

"Nejsme proti vyrovnání s církvemi, ale proti nespravedlivému zákonu Nečasovy vlády. Pro nás je teď otázka, jak se s církvemi vyrovnat," řekla v Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).

"To, aby byl tento zákon zamítnutý, s tím souhlasili i senátoři z dalších politických stran," prohlásil Jan Hejda (ČSSD) za hospodářský výbor. Předloha podle něj prolamuje hranici 25. února 1948 a ruší pozemkové revize T. G. Masaryka a Antonína Švehly. "Církvím se navíc přiznává daleko větší majetek. Ocenění majetku jde proti dosavadním restitucím. Majetek je předražený o 54 miliard korun," uvedl Hejda. Dosud se v případě zemědělské půdy oceňovala zemědělská půda 10 až 11 korunami a v případě lesa je to 9 až 10 korun. "Návrh zákona ale počítá se 44 korunami v případě půdy a 28 korunami u lesa," dodal Hejda.

Miroslav Škaloud (ODS) na to reagoval tím, že část zemědělské půdy je v současnosti už zastavěná a její cena je tak v některých případech (například ve velkých městech) mnohem vyšší, než běžná tržní cena zemědělské půdy. Z toho důvodu je v tomto případě cena půdy navýšena na 44 korun.

Dalším problémem je počet církví, které jsou zahrnuty v zákoně. Celkem se jedná o 15 církví a náboženských společností. "Ovšem majetkové vyrovnání se týká jen osmi z nich, které spadají do rozhodného období. Sedm vzniklo až po roce 1990 a není jim co vracet, neboť jim žádný majetek nebyl minulým režimem zcizen," řekl Hejda. Poukázal také na nerovnováhu mezi restitucemi fyzických osob a církví, což podle jeho názoru vyvolá řadu soudních sporů.

Opozice se staví i proti garantovanému úročení náhrad podle inflace na třicet let. "Mluvíme tu o tom, že stát se bude dalších třicet let zadlužovat," řekl v Senátu Vladimír Dryml (ČSSD). První převody (prodeje) majetku navíc budou osvobozeny od daně z převodu nemovitostí.

"Určitě dojde k vyššímu zadlužení státu, což vláda řeší zvýšením DPH, valorizací důchodů a dalšími škrty," myslí si i Zdeněk Besta (ČSSD). "Jsem pro majetkové vyrovnání s církvemi, ale jsem proti církevním restitucím v této podobě," dodal.

"Zákon se na druhou stranu snaží odloučit církve od závislosti na státu a o tom podle mě je," uvedla na obranu novely Soňa Paukrtová (TOP 09 a Starostové) s tím, že debaty o církevním majetku u nás probíhají už dvaadvacet let. Nespokojení sociální demokraté podle Paukrtové měli předložit svůj konkurenční návrh.

"Tento zákon se probírá jako předvolební kampaň sociální demokracie," přidal se její stranický kolega Adolf Jílek. "Mluví se tady o spravedlnosti, tento zákon ale říká, napravme, co se dá, a hlavně oddělme církve od státu, aby mohly fungovat samy a nezatěžovaly nás. To, co se vyplácí církvím teď, se bude jinak radikálně navyšovat, dodal."

Souhlasila s ním i Veronika Vrecionová (ODS). "Počet duchovních neustále roste a stát jim při neschválení zákona bude muset vyplácet čím dál více peněz. Hrozí také vydávání majetku na základě jednotlivých církevních žalob."

V druhé polovině dne senátoři na návrh Petra Víchy (ČSSD) odsouhlasili, že každý senátor může vystoupit jen dvakrát a řečnit jen deset minut. ČSSD tak reagovala na dlouhý projev Petra Bratského (ODS), který označila za obstrukci. Po tomto opatření, které koaliční senátoři označili jako neadekvátní, probíhala debata až do osmé hodiny večerní.

Tereza Veselá, vesela@mediafax.cz