Která banka má větší bilanční sumu? FED nebo ECB?

Která banka má podle Vás větší bilanční sumu neboli celkový součet aktiv? FED nebo ECB? Napadl by Vás po tolika zmiňovaném kvantitativním uvolňování (QE) první FED? Evropská centrální banka ho již loni v srpnu předčila. Bylo to poté, co Řecko odstartovalo svůj existenční boj o přežití v eurozóně a následně začala dluhová krize nabírat na obrátkách. ECB na tuto nepříznivou situaci reagovala prostřednictvím operací LTRO a do evropských ekonomik nalila až 1bilion euro.

Smyslem poskytnutí 3letých levných půjček komerčním bankám ze strany ECB bylo uvolnění likvidity a oživení úvěrového trhu s koncovými důsledky pro domácnosti a podniky, což mělo vést k posílení růstu ekonomiky.

Po akci LTRO překonala bilance Evropské centrální banky hranici neuvěřitelných 3 biliónů eur, což je výrazně pod úrovní FEDu.

Celková bilance ECB v biliónech eur

Graf: Zdroj Reuters

Porovnání bilančních sum ECB a FED v eurech; ECB – fialová, FED – modrá

Graf: Zdroj  http://blogs.r.ftdata.co.uk/money-supply/files/2012/03/cbbalancesheets.jpg

Z grafu je evidentní, že bilanční sumy obou bank se od roku 2008 navýšily až trojnásobně. Filosofie rostoucích bilancí centrálních bank vychází z toho, že banky nakupují na trhu dluhopisy nebo jiná aktiva za „vytištěné peníze“. Tato nakoupená aktiva se pak stávají součástí jejich bilancí, čímž následně dochází k zmiňovanému růstu hodnoty bilancí.

Rostoucí poptávka po dluhopisech zvyšuje jejich ceny, a tedy snižuje výnosnost. Nízký výnos ubírá dluhopisům na atraktivitě a nutí investory hledat jiné výnosnější investiční příležitosti. Následně pak nakupují rizikovější aktiva jako například akcie a komodity. Cena těchto aktiv s vyšší poptávkou roste. Růst cen akcií a indexů pak vede k vyšší ekonomické aktivitě a růstu efektu bohatství, což je požadovaným cílem centrálních bank a jejich měnového uvolňování.

Podle ekonomické teorie expanzivní monetární politika vede v krátkém období, jak již bylo napsáno výše, k poklesu úrokových sazeb. Nízké úroky obecně stimulují ekonomiku a výsledný ekonomický produkt roste. V období, kdy nejsou všechny zdroje ekonomiky plně využity, dochází jenom k nepatrnému růstu cenové hladiny.

V dlouhodobém horizontu se expanzivní měnová politika projeví růstem cen, tedy inflací. Podle grafu níže je možné tvrdit, že Evropa momentálně disponuje nevyužitou kapacitou zdrojů. Proto se také ani inflace neprojevuje.  Drží se při zemi, a to i z toho důvodu, že mnohé banky využili levné úvěry od ECB spíše jako pojistku a levné finanční zdroje uložili zpátky u ECB. Finanční prostředky se tedy ještě nedostaly v plné míře do ekonomického systému, tak jako bylo původně plánováno.

Využití ekonomické kapacity v USA a v Evropě v procentech

Graf: Zdroj Reuters

Centrální banky v boji s krizí zvýšili své bilance od roku 2008 trojnásobně. Negativní důsledky rozsáhlého měnového uvolňování v podobě inflace zatím naštěstí nepociťujeme.  Jak je totiž známo, inflace znehodnocuje peníze v podobě úspor i dluhů. Hraje tedy ve prospěch dlužníků. A největšími dlužníky jsou státy.

Navíc se zdá, že centrální banky ve své uvolňovací politice neskončily. Pořád je ve hře otázka třetího kola uvolňování FEDu nebo odkupu dluhopisů ECB. Co si centrální banky s tolika natištěnými penězi počnou, resp. jestli a jakým způsobem plánují stahovat peníze z oběhu, zatím není přesně známo.