Není ropovod mezi USA a Kanadou? To není problém. Čína ráda odebere veškerou kanadskou ropu.
Čtěte dále: Boj o ropu – Čína proti zbytku světa. Část první.
Možná jste slyšeli o potížích se schvalováním a budováním 2000 km dlouhého ropovodu Keystone XL, který by měl dopravovat surovou ropu z Alberty do rafinerií na pobřeží Mexického zálivu v Texasu. A není pochyb o tom, že neschválení projektu vládou USA poskytlo Číně další jednoduché vítězství.
Když president Obama v lednu 2012 pozastavil výstavbu ropovodu Keyston, vyvolalo to v Kanadě paniku. A premiér Harper začal otevřeně mluvit o tom, že Kanada musí diverzifikovat své trhy s ropou.
Kanadský premiér Stephen Harper v rozhovoru pro kanadskou CTV National News 19. 12. 2011 prohlásil: „Důkladně jsme zvažovali, jestli budeme prodávat naši ropu a plyn do Asie a došli jsme k názoru, že bychom to měli udělat.
Není těžké přijít na to, proč.
V roce 2010 tvořil kanadský export ropy do USA neuvěřitelných 99% veškerého ropného vývozu, 1,9 milionů barelů ropy denně. A aby toho nebylo málo, Kanada vlastní více než 90 % potvrzených ropných rezerv mimo země OPEC.
Pokud nebude ropovod Keystone vybudován, bude Kanada stejně rozvíjet těžbu ropy z písků, ale místo aby posílala surovou ropu do USA, naloží ji do tankerů a odveze za moře. Čína ráda odebere veškerou ropu, kterou Kanada vytěží a navíc k tomu dostane jako prémii nižší cenu, protože bude jediným odběratelem.
Nový rostoucí trh s ropou Jde o nelítostný boj o zdroje a nezáleží na tom, kdo vyhraje, jestli USA, nebo Čína. Vytváří se dobré podmínky pro nový rostoucí ropný trend. Střední východ a severní Afrika je hlavní výspou v této tajné válce o zdroje.
Irán ještě neřekl poslední slovo. Navzdory tomu, že se Evropa a Amerika dožaduje embarga na Iránskou ropu, Čína nehodlá přerušit své dodávky z bohatých ropných polí této středovýchodní země. Důvod je jednoduchý, Irán je v současnosti třetím největším čínským dodavatelem ropy. Dovoz ropy vzrostl v roce 2011 oproti minulému roku o 30 % na 577 tisíc barelů denně.
Takže není velkým překvapením, že Čína nerespektuje USA a Evropu. A v důsledku čínského odmítnutí embarga se stává Írán nejžhavějším ohniskem této studené války o zdroje. Ale není ohniskem jediným.
Africká skrytá válka o zdroje USA odhodlané ještě posílit svoji přítomnost v Africe ustavily v roce 2006 vojenské vztahy s 54 africkými státy. AFRICOM (nebo USAFRICOM), je nejnovější z devíti velitelství, která mají na starosti jednotlivé světové regiony z hlediska řízení vojenských operací. AFRICOM byl vytvořen jako ne zrovna jemný vzkaz Číně, že USA nehodlají jednoduše ustoupit a přenechat Číně možnost kontrolovat tento přírodními zdroji oplývající kontinent.
Zřízení tohoto velitelství má svůj důvod. V roce 2004 překročil import ropy z oblasti západní afriky poprvé množství dodávané Saudskou Arábií. V roce 2010 USA dovezly 1,8 miliard barelů ropy z Nigérie, Angoly, Alžírska, Konga, Gabonu a Kemerunu, přičemž ze Saudské Arábie importovaly pouze 1,1 miliardy barelů.
Čína teď v Africe přímo konkuruje USA o získání přístupu k ropě. Během roku 2009 převýšil čínský obchod s Afrikou ten americký a v současné době více než 40 afrických států umožňuje Číně prozkoumávat jejich nerostné zdroje.
Čtěte dále: Zemní plyn, strategická investice nebo věčný propadák aneb jaký směr zvolí producenti zemního plynu v USA? Cena ropy v područí písku a ropovodů aneb ropa teče, ale nemá kam. Co bude dál? Klesnou ceny benzínu a motorové nafty?
Je evidentní, že Čína soupeří s USA o africké zdroje a to může být do budoucna hrozbou pro americké ropné zájmy. Ovšem tento vývoj může mít i hrozivý dopad na zbytek světa. Ceny ropy mohou prudce růst souběžně s tím, jak bude Čína odkupovat další a další zatím nevyužitá ložiska ropy.
Nicméně tento vývoj může přinést zajímavé zisky obchodníkům, kteří vědí po čem pátrat a nebojí se v současné době investovat. Zatím jsme jen na začátku a to tvoří dobré načasování investičního vstupu.
Bude hůř Čínský neukojitelný hlad po ropě bude situaci dál jen zhoršovat. Není se však čemu divit. Čína tvoří největší světovou populaci s 1,34 miliardou lidí. Růst životní úrovně značné části obyvatelstva vytváří požadavky na další spotřebu energií. V roce 2011 stoupla spotřeba ropy z 8,2 na 9,4 milionů barelů ropy denně. To je skoro 14% nárůst během dvou let. A to není jistě vše.
Steven Kipits, analytisk společnosti Douglas-Westwood, uvádí, že Čína v roce 2022 může spotřebovávat 40 milionů barelů ropy denně. Jak uvádí CIA, je to zhruba dvakrát větší množství, než spotřebovávaly USA v roce 2010 s 19,15 miliony barely ropy.
Olej do ohně souboje o nadvládu nad ropnými zdroji přináší další smutný fakt.
Země produkující ropu těží rok od roku méně
Deseti největším zemím těžícím ropu klesá během posledních let těžba ropy i její export, což ukazuje následující tabulka.
Tab 2.
| Produkce | Export | Země | 2006 | 2009 | Změna | 2006 | 2009 | Změna | Saudská Arábie | 9 152 | 8 250 | -9,90% | 7 036 | 6 274 | -10,80% | Rusko | 9 247 | 9 495 | 2,70% | 5 106 | 5 430 | 6,30% | Irán | 4 028 | 4 037 | 0,20% | 2 540 | 2 295 | -9,60% | Nigérie | 2 440 | 2 208 | -9,50% | 2 190 | 2 051 | -6,40% | Spojené arabské emiráty | 2 636 | 2 413 | -8,50% | 2 324 | 2 036 | -12,40% | Irák | 1 996 | 2 391 | 19,80% | 1 480 | 1 878 | 26,90% | Norsko | 2 491 | 2 067 | -17,00% | 2 176 | 1 759 | -19,20% | Angola | 1 413 | 1 907 | 34,90% | 1 393 | 1 757 | 26,20% | Venezuela | 2 511 | 2 239 | -10,80% | 2 349 | 1 691 | -28,00% | Kuwait | 2 535 | 2 350 | -7,30% | 1 760 | 1 365 | -22,40% |
Z tabulky vyplývá, že šesti z výše uvedených zemí významně klesá produkce ropy a sedmi zemím výrazně klesl i export. To však nemusí být nic ve srovnání s čísly, která se ukáží během následujících let.
Mnoha těchto zemím dochází zásoby lehce těžitelné ropy za pomoci klasických technologií. K dobývání nových ložisek se klasická technologie těžby nehodí a ropa, která je lehce těžitelná, rychle dochází. To však znamená, že pokud majitelé, a v mnohých těchto zemích je majitelem stát, nebudou investovat obrovské sumy peněz do rozvoje infrastruktury a zavedení výkonnějších způsobů těžby, budou tyto staré ropné zdroje stále méně a méně produktivní.
V dubnu 2011, předpověděl Mezinárodní měnový fond (IMF) během následujících pěti let 90% růst cen ropy v důsledku snížení ropných zásob. Kromě snižování ropných zásob je ve hře ještě další faktor.
Co se stane, pokud země OPEC přestanou dotovat svůj benzín? Země jako Venezuela, Kuvajt a Saudská Arábie používají zisky z exportu ropy k tomu, že dotují ceny benzínu a motorové nafty ve svých zemích. V roce 2011 nakupovalo obyvatelstvo těchto zemí benzín v rozmezí mezi 6 a 81 centy za galon. Další masivní dotace z ropných zisků plynou do rozsáhlých sociálních programů.
Pokud chtějí země OPEC udržet své sociální programy, tak v důsledku poklesu těžby ropy budou muset začít zvyšovat cenu ropy, pokud nechtějí vyvolat hněv svého obyvatelstva.
To jinými slovy znamená, že cena benzínu v USA přesáhne 5 USD a účty za vytápění a klimatizaci v budoucnosti porostou. Budoucí růst cen ropy se znatelně dotkne každé americké domácnosti. Každá mince má však dvě strany a každá změna vytváří novou příležitost. Vyšší ceny ropy znamenají též vyšší zisky producentů ropy, a pokud konzervativní investoři vloží své peníze do hlavních ropných společností, mohou očekávat stálý roční dividendový výnos.
Pokud se však některý z investorů nechce spokojit se stálým několikaprocentním růstem, měl by začít uvažovat o investici do některé z menších společností.
Malé společnosti, cesta k opravdovému bohatství. Myslíte, že je možné zdvojnásobit svůj zisk nákupem akcií, řekněme, Exxon Mobil?
Tak tedy hodně štěstí. Tato obří společnost má tržní kapitalizací 407 miliard USD a cena akcie se v současné době pohybuje okolo 85 USD. Pokud bychom předpokládali zhodnocení akcie o 100%, znamenalo by to, že zisky společnosti by musely dosahovat stovek miliard USD.
Na druhé straně malé a rozvíjejících se společnosti mohou zdvojnásobit, nebo i ztrojnásobit své zisky velmi rychle, což přináší časným investorům obrovské výnosy. Vezměme si například společnost Africa Oil.
Africa Oil Corp. (AOI.V) Vkvětnu 2010 stály akcie této malé kanadské ropné a plynárenské společnosti 0,92 CAD, a tržní kapitalizace dosahovala úrovně 65 milionů CAD. V současné době stojí akcie 8 CAD a tržní kapitalizace dosahuje 2 miliardy CAD. Dalším příkladem je společnost Black Pearl Resources.
Black Pearl Resources (PXX.TO) BlackPearl Resources (dříve Pearl Exploration and Production Ltd.). V roce 2008 stála akcie 1 CAD s tržní kapitalizací 127 milionů CAD. Dnes stojí akcie 2,9 CAD a tržní kapitalizace dosahuje 824 milionů CAD, což představuje stále velmi slušný zisk i po ústupu z maximální ceny 8 CAD v roce 2011.
Na těchto příkladech je vidět, jaký potenciál mají malé a menší ropné společnosti. Nicméně nemusí jít jen o ropné společnosti.
Příště se podíváme na zemní plyn. Tyto zprávy pro vás vytváří Akcieatrhy.cz |