(Kurzy.cz)
Komentáře ke mzdám - bereme sice víc, ale nepolepšili jsme si
Průměrná mzda za první čtvrtletí je 24.126 korun. To je o 845 korun více, než ve stejném období minulý rok. Přesto dobrá zpráva to není, a to ze dvou důvodů.
Průměrná mzda neznamená, že by na ni dosáhla aspoň polovina obyvatel. Naopak, medián mezd, tedy hodnota která je přesně v polovině seznamu všech mezd, je o několik tisíc korun nižší. Za rok byla průměrná mzda 25.645 Kč, zatímco medián jen 21.826 korun. To znamená, že průměrnou mzdu táhnou nahoru lidé s vysokými příjmy.
I přes růst průměrné mzdy to neznamená, že by lidé měli reálně více. Skokový růst cen v prvním čtvrtletí způsobil, že si lidé za svou mzdu koupí méně. Ceny se v tomto období zvýšily o 3,7 %, a tím znehodnotily celý nominální růst. Reálně mzda poklesla o 0,1 %.
Pro zaměstnance v současnosti není nejlepší období. Relativně vysoká nezaměstnanost a slabá poptávka nenutí podniky k tomu, aby zvyšovaly mzdy svým zaměstnancům. Výjimku ale tvoří specifické obory s požadavky vyšší kvalifikace. Jde například o zkušené programátory a architekty informačních systémů, po kterých je v Česku obrovská poptávka. V oblasti informačních a komunikačních technologií je průměrná mzda 45,6 tisíc korun.
Číslo dne: 13.432 Kč - průměrná hrubá mzda v oblasti ubytování a stravování
Jaká je mzda v ostatních zemích
Země Mzda Poznámka
Česko 24.126 Kč (946 €) 1Q 2012
Polsko 3586,75 Zl (815,1 €) 4Q 2011
Ing. Michal Kozub
Analytik, Home Credit a.s.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla oproti stejnému období roku 2011 o 3,6 % a dosáhla tak výše 24 126 korun. Díky zvýšenému růstu spotřebitelských cen však reálně poklesla o 0,1 %. V podnikatelské sféře se mzdy reálně snížily o 0,1 % a v nepodnikatelské sféře o 0,2 %. Je však nutno zmínit, že na současnou úroveň průměrné mzdy dosáhne jen zhruba třetina zaměstnanců.
Nejvíce vzrostly mzdy v sekci zemědělství, lesnictví a rybářství (6,6 %), kde je však statistika zkreslena úbytkem zaměstnanců. Mzdy se zvýšily i v sekci zdravotní a sociální péče (6,2 %), u profesních, technických a vědeckých činností (5,5 %) i v případě administrativních a podpůrných činností (4,8 %). Průměrná mzda poklesla v sekci výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (-2,2 %) a jen minimálně vzrostla v dopravě a skladování (0,9 %). Výrazný úbytek zaměstnanců (4 %) zaznamenalo stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s propadem produkce.
Nejvyšší průměrné mzdy jsou nadále v oboru peněžnictví a pojišťovnictví (53 754 korun) a v informatice (45 643 korun). Primát nejnižší průměrné mzdy si dlouhodobě drží zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (13 432 korun).
V celém letošním lze očekávat reálný pokles mezd a to jak vzhledem k vyššímu růstu spotřebitelských cen, tak i díky nejisté situaci v domácím hospodářství. Podniky se ke zvýšení mezd stavějí velmi neochotně a nechtějí si zbytečně zvyšovat nákladové položky a riskovat tak ztrátu konkurenceschopnosti. Pokud se již odhodlají mzdy zvýšit, tak především vysoce kvalifikovaným zaměstnancům. Celkový reálný pokles příjmů obyvatelstva má však své stinné stránky. Negativně se promítá jak na finanční situaci samotných domácností, tak i na chabém výkonu domácí ekonomiky. Slabost domácí poptávky tak lze z velké části přičíst právě nízkému růstu mezd.
Miroslav Novák
analytik společnosti AKCENTA CZ
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz