JP Morgan jako první oběť finanční války

Jsou to přibližně dva týdny, co banka JP Morgan oznámila něco více než dvoumiliardové ztráty z obchodování s deriváty. To samo sobě není nic mimořádného, nikdo není neomylný.  Když se podíváme zpět na roky 2008/2009, uvidíme mnohem větší ztráty bank. Když jsem ale na toto téma četl další komentáře a narazil na skutečnost, že se do vyšetřování výsledků zapojila FBI, uvědomil jsem si, že tyto ztráty mohou signalizovat něco mnohem většího.

Ztráty JP Morgan půjdou výš a výš. Jako první reakci zmrazila banka program zpětného odkupu akcií (i když dva týdny před tím říkali něco jiného). Tento vývoj svědčí o tom, že ztráty budou větší, než dosud oznámené a nejsou si jisti, kde se jejich hodnota zastaví.  Tyto ztráty mohou být signálem hlubokých problémů až hrozícího kolapsu derivátového trhu. Může jít o to, že ztráty dosáhly onoho „tipping point“, kdy je proces konečně viditelný všem, ale zároveň již nejde zastavit.

Něco se změnilo.

Z mého pohledu to vypadá, že JP Morgan se stane jednou z (zřejmě prvních) obětí světové finanční války. Vzhledem k velikosti derivátových pozic je JP Morgan relativně zranitelný. Navíc již jen svým jménem je JP Morgan dobrým symbolem finančního útoku na Spojené státy.

Toto je první ztráty čistě z derivátů. Pokud se vývoj odhadů ztrát bude pohybovat podobně, jako v případě bankovní krize počínaje létem 2007, pak by ztráty JP Morgan mohly dosáhnout i hodnoty 100 mld. dolarů.  Vzhledem k velikosti derivátových pozic a pozic směrem evropské obligace banky JP Morgan to není nic nedosažitelného.  V případě spuštění řetězové reakce bychom se pak mohli bavit v rámci finančního sektoru o nových ztrátách v řádech biliónů dolarů.

Výkyvy ceny zlata, jakých jsem svědky shodou okolností (?) v posledních dvou týdnech stabilitě derivátových pozic JP Morgan nepřidají. Doporučuji souběžně sledovat zprávy o vývoji na trhu zlata a dění v bance JP Morgan. Podle mě se souvislost mezi těmito událostmi dříve nebo později prokáže.

Po prvním kole je JP Morgan otřesen, ale ještě se drží. Zatím. Další údery přidají účastníci trhu obligací (vývoj v Evropě mluví sám za vše). Nezapomínejme, že JP Morgan drží jejich velké množství. Další zásahy přijdou i na jiné banky (opakovaně se např. mluví o Deutsche Bank - tady se není, vzhledem k angažovanosti německých a francouzských bank směrem Jižní Evropa, čemu divit). Protože je JP Morgan považována mezi americkými bankami za banku vyhýbající se nejvíce riziku, lze čekat podobné (a větší) ztráty i u dalších velkých amerických bank (rozsah derivátových pozic úrokových derivátů – které jsou jejich zdaleka nejrozšířenějším typem a podílem nad 80% -  je následujcící:  JP Morgan více 71 biliónů, Bank of America necelých 70, Morgan Stanley 52, Citi 50 a Goldman Sachs 48 biliónů dolarů).

Problémem těchto derivátových pozic je jejich velikost. Tyto pozice byly budované dlouhodobě a v krátké době je nelze uzavřít, aniž by to ovlivnilo trhy.

Banky se tak chytily do vlastní pasti. Jakmile padne jedna z těchto bank, ostatní bere kvůli vzájemné provázanosti s sebou. Vše pak půjde ráz na ráz.