6 těžkých černých mraků nad letošním evropským létem

Stabilizační fond EFSF založený za účelem řešení řecké dluhové krize nedávno oslavil druhé narozeniny. Řecký dluhový problém přitom není vyřešený, naopak - do krize s Řeckem zabředla celá eurozóna. Analytik Alastair Newton se zamýšlí nad dopady voleb, které v posledních týdnech proběhly v některých evropských zemích, a nad věcmi, které Evropu čekají v dalších týdnech.

Francie před parlamentními volbami

Ještě před francouzskými parlamentními volbami 10. a 17. června chce Hollande se svým kabinetem stihnout prosadit některá slibovaná opatření z předvolební kampaně. Jde o odvolání některých z penzijních reforem prezidenta Sarkozyho, 25% nárůst přídavků pro rodiny s dětmi a 30% snížení platů prezidenta, ministrů a dalších.

Podle průzkumů je před parlamentními volbami favoritem levice. Po Sarkozyho odstoupení z pozice lídra UMP se ve straně bude volit nové vedení, což může UMP před volbami dále uškodit.

Hugh Hendry: V Evropě se bojím konfiskace majetku, Francie za rok zestátní banky

Jak povede Evropu duo "Merklande"?

Na schůzce v Berlíně chtěli Angela Merkelová a nový francouzský prezident François Hollande najít společnou řeč. Jde o druhý pilíř, takzvaný růstový pakt, který má být doplňkem prvního pilíře - fiskálního paktu. Finální podoba druhého pilíře by měla být představena 28. až 29. června na setkání Evropské rady.

Podle Newtona má Hollande dvě možnosti. Buď se může se svou předvolební rétorikou "prorůstové a protireformní" politiky vydat na cestu periferií a ukončit 55 let francouzské integrační politiky (a nadobro přetrhnout pařížsko-berlínskou osu), nebo akceptovat kompromis ohledně růstového paktu. Newton očekává, že Hollande zvolí druhou možnost a s Německem bude konstruktivně spolupracovat.

Volební debakl Merkelové v regionálních volbách

Merkelová potřebuje najít způsob, jak popohnat ekonomiku eurozóny, která je stále německým hlavním exportním trhem. Nedůvěru v její politiku projevili o víkendu voliči v regionálních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. V roce 2010 zde Merkelová přišla o většinu 11 dní poté, co souhlasila se zřízením EFSF.

Volby v nejlidnatější spolkové zemi většinou předznamenávají výsledek celonárodních voleb následujících v příštím roce (na podzim 2013). Merkelová se bude muset začít připravovat na to, že příští rok bude nejspíš tvořit velkou koalici se svým hlavním oponentem SPD (pokud ji však sociální demokraté "nevyšachují" úplně a nevytvoří koalici se Stranou zelených).

Ratifikace fiskálního paktu se může zkomplikovat, když budou SPD a Strana zelených požadovat prorůstává opatření. Dohody by mělo být dosaženo 30. června 2012.

Poslední šance pro Řecko

O odchodu Řecka z eurozóny se už mluví jako o jistotě, pokud Atény nedodrží podmínky druhé záchranné dohody. Už i evropští lídři připouštějí, že opakování řeckých voleb 17. června je pro zemi poslední šancí. Může být ovšem Řecku s ohledem na riziko nákazy ostatních periferií vůbec odchod z unie povolen?

Newton je toho názoru, že by si Řecko mohlo drobné úpravy podmínek druhé pomoci vyjednat, ale určitě ne tak zásadní, jaké požadují politici podporovaní řeckou veřejností. Červnové volby podle něho situaci nevyřeší.

Paul Krugman: Eurozóna se do několika měsíců může potopit

Monti má na prosazení reforem 11 měsíců

První kolo regionálních voleb v Itálii 6. a 7. května potvrdilo současný protivládní a protireformní evropský trend. Strana bývalého ministra Silvia Berlusconiho (PDL) utrpěla porážku a velkým vítězem se stalo Movimento 5 Stelle – protivládní hnutí, kterému odevzdalo hlas přes 20 % voličů.

Výsledek těchto voleb nicméně Montiho technokratickou vládu neohrozí - celonárodní volby se konají až za 11 měsíců. Přesto pro něj bude těžké stihnout prosadit další potřebné strukturální reformy a opatření pro fiskální konsolidaci.

Irsko je testem pro fiskální pakt

Irsko bude o fiskálním paktu hlasovat v referendu 31. května. Nové průzkumy poukazují na silnou roztříštěnost názorů veřejnosti se zhruba 18 až 40 % nerozhodnutých. Z odporu k paktu o rozpočtové odpovědnosti a dani za domácnost profituje Sinn Féin.

Irské "ne" by však nemuselo být automaticky neúspěchem paktu. K jeho ratifikaci stačí souhlas 12 ze 17 zemí eurozóny. Nicméně by přispělo k antievropským náladám nejen v Irsku, ale v celé eurozóně.

Rozpad eurozóny v číslech: Kolik by stály nové italské liry, španělské pesety a francouzské franky?