Panika na zlatě. Co teď a co potom?

Když zlato spadne za osm dní o 90 dolarů, z čehož dva poslední dny tvoří pád o 65 dolarů, vyvolá to mezi specializovanými zájemci paniku, zájem a každý se ptá: „Co se to sakra děje?“ „Proč to zlato padá?“ Oproti tomu ekonomické zpravodajství v médiích je extrémně zticha. Všechny zpravodajské kanály mlčí, jak zařezané, všichni se dívají jinam, jen aby nemuseli komentovat vývoj, kterému nikdo nerozumí.

Pokud některý analytik má tu smůlu, že to musí komentovat, většinou se dozvíme něco ve smyslu: „Volby ve Francii a Řecku.“ „Obavy z nepříznivého ekonomického vývoje“ atd. Co to je za nesmysl? Když mají lidé obavy z ekonomického vývoje, tak přece zlato nakupují, nebo to už neplatí? Komentování jakéhokoli vývoje je nevděčná práce. Ekonomický analytik je odborník a o těch se předpokládá, že problému dokonale rozumí, že vždy ví, co se děje a jaké to má příčiny. To snad může platit v technických oborech, kde platí přírodní zákony, ale ne v oboru, jehož vývoj závisí na chaotickém a nepředvídatelném rozhodování milionů lidí.

Čtěte dále:
Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část 1.
Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část 2.
Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část 3.
Bude stát zlato 40 000 dolarů? Část poslední

Proto, když ekonomický analytik dostane otázku, na kterou nezná odpověď, vybere z událostí, které každý den nastanou jednu, která za to může a sebevědomě prohlásí. „Zlato padá, kvůli volbám v Řecku.“ To se napadnout nedá. Tazatel je spokojen, že dostal odpověď, odborník že neztratil tvář, všichni jsou spokojeni a vůbec nevadí, že to celé nedává smysl.

Při vysvětlování toho, jak trh funguje, se vždy zapomíná na druhou obchodní stranu. Když si položíme otázku, jak je možné, že vždy, když se rozhodneme zakoupit nebo prodat nějakou finanční komoditu, tak nemáme problém realizovat obchod. Kdo nakupuje, když je výprodej a cena prudce padá? Protistrana. Někdo, komu se to vyplatí. Někdo, kdo na tom vydělá.

Protistranu obchodu tvoří profesionálové v oboru, tvůrci trhu., velké investiční fondy, producenti a výrobci, investiční banky, investiční společnosti a tuto nesourodou společnost označujeme jedním názvem „smart money“ (chytré peníze). Tato skupina profesionálních investorů má vždy o něco lepší informace, vždy to o něco lépe umí a v odhadech dalšího vývoje se vždy mýlí méně často. Oproti tomu „dumb money“ (hloupé peníze) jsou všichni ostatní. Drobní investoři, jednotlivci, hráči, malé firmy, nepoučení investoři, akciové fondy a investiční společnosti s neprofesionálním řízením atd.

Smart money jsou profesionálové ve svém oboru. Lze na ně hledět jako na velkoobchodníky, kteří vydělávají na rozdílu velkoobchodních a maloobchodních cen. Nakupují za velkoobchodní ceny, prodávají za maloobchodní. Převedeno na kapitálový trh, velkoobchodníci musí nakupovat levně a prodávat dráž. Jak však lze v trhu dosáhnout toho, aby byly ceny nízké? Používá se k tomu vhodně načasovaný výprodej, během kterého se „dumb money“ v panice zbavují držení svých investic. Smart money nakupují tyto investice do té doby, dokud se množství obchodované komodity nesníží natolik, že držitelů ochotných prodávat je minimum. Většina objemu obchodované komodity se přemístila do rukou „smart money“ a její nedostatek na trhu dovoluje začít zvyšovat cenu.

Tento obchodní cyklus se nazývá cyklem akumulace a distribuce. Smart money nejprve akumulují komoditu, tj. nakupují na nízkých cenách, a poté co jí je na trhu málo, začínají rostoucí komoditu distribuovat mezi ostatní účastníky trhu.

Co se tedy během minulých několika dní stalo?

Aby „smart money“ dosáhly snížení cen, vyvolají tu a tam výprodej tím, že začnou prodávat větší množství komodity. Využijí k tomu vhodné situace na trhu, například toho, že na trhu bude v Evropě v důsledku státních svátků dvakrát po sobě vložený obchodní den s nízkými objemy obchodování, což umožní vytvořit nepřehlednou situaci a pokud se během víkendu konají ve Francii a Řecku volby tím lépe. Ať dopadnou, jak dopadnou, vždy se prudký výprodej dá svést na to, jak dopadly. To platí obecně.

Ovšem hlavním důvodem pro výprodej na zlatě, je preventivní příprava na možnou korekci v akciovém trhu. Vždy, když dochází k poklesu akciového trhu, začínají lidé hledat bezpečný přístav, kam by umístili peníze po vyklizení akciového trhu a zlato je historicky tím nejlepším kandidátem. Jestliže je historické chování akciového trhu takové, že kvůli tomu vzniklo i přísloví „Sell in May and go away,“ (V květnu všechno prodej a udělej si dovolenou.) je vcelku rozumné vykoupit rozptýlené zásoby zlata snížením ceny na velkoobchodní úrovně a připravit se tak na možný nástup korekce v akciovém trhu v průběhu následujícího půl roku.

Pro „smart money“ tvoří zisky na kapitálovém trhu zdroj jejich obživy. Pokud nejsou „smart money“ v kapitálovém trhu schopné soustavně vydělávat, bankrotují a zařazují se mezi „dumb money“. Hlavním pracovním nástrojem „smart money“ je psychologie davu a propracované obchodní strategie založené na cyklu akumulace a distribuce. Dumb money vydělávají, pokud jsou schopné pružně reagovat a vyhnout se nejrůznějším pastem a nástrahám, které jim „smart money“ kladou. V trhu nikdo být nemusí, a pokud se situace jeví nepřehledně, je lepší odprodat své pozice a znovu do nich vstoupit poté, co se trh uklidní a přejde do nějaké stabilnější fáze svého vývoje.

Grafická analýza vývoje ceny zlata