Akciový výhled 11. 5.: Býci dnes uvidí rudě (+ TO, ČEZ)

Přehrabovat se čerstvými makrodaty je jako trávit nedělní odpoledne na bleším trhu. Zajímavý kousek objevíte jen stěží, celek působí nevyrovnaně, až tísnivě a pokud už nakoupíte, stejně ve vás hlodá pochybnost. Dobrá, tak Amerika hlásí březnový růst dovozů o 5,2 %, což znamená, že Američané sází na recesi asi tak jako na poctivost politiků. Nakupuje se ostošest. Vývozy rostly pomaleji, ale eurosvěte, div se, dobře se dařilo americkým vývozcům hlavně na evropských trzích. Takže zatím jakž takž nakupuje i fiskálním rozkladem trpící Starý kontinent. Alespoň zatím. Kdo ovšem nenakupuje a na koho se sází nejvíce, je Čína: V dubnu se růst dovozů prakticky zastavil, což na jedné straně indikuje ochlazení spotřební nálady (pokud kdy jaká v Číně byla), na straně druhé zpráva dále rozvazuje ruce tamním centrálním bankéřům: O dalším uvolnění měnové politiky si ostatně už štěbetají i vrabci a nový údaj by se mohl příznivě rozlít napříč globálními trhy. Tolik z makra, ovšem jak známo, dění na parketu určuje především politika, tedy: Pod Olympem pokračuje klasické řecké (politické) drama: Řekové o víkendu rozdali lístky do uren ještě v patetickém revolučním pohnutí a už dnes by to udělali možná jinak. Jenže bude třeba zřejmě ještě několik měsíců vyčkat, než si současní patoví politici užijí svých pět minut trpké slávy. Nicméně čas (už) běží dokonce i v Řecku: EFSF ve středu oznámil, že pozdrží výplatu jednoho biliónu Eur minimálně do pondělního zasedání Ecofinu. Takže motivace by tu určitá byla. Výsledky trhů? V podstatě nezajímavé, Dow uzavřel ziskem 0,2 %, stejně tak S&P, Nasdaq zůstal na svém. Co bude dál? To snad ví jen Bůh a profesor Roubini, pojďme do Prahy.

Páteční akciový kudykam a tři nové povýsledkové reporty pro ČEZ, čtěte na iPOINT