Regionální měny ve středu oslabovaly

                Regionální měny i ostatní riziková aktiva se dostaly ve středu pod výprodejní tlak, za čímž stojí vývoj politické situace ve Francii a Řecku a také pochybnosti ohledně zdraví španělského bankovního sektoru. Před pátou hodinou odpoledne ztrácely maďarský forint 1,3 % a polský zlotý okolo 1 %. Relativním vítězem v regionu tak byla česká koruna, která si odepsala pouze 0,3 %. Polské měně pak nepomohlo ani zvýšení sazeb o 25 bb na úroveň 4,75 %, když analytici v souhrnu očekávali sazby beze změny. Guvernér nevyloučil další možné zvýšení sazeb na červnovém zasedání, i když jeho pravděpodobnost je nižší, než tomu bylo na tomto zasedání. Dle guvernéra současné pohyby na polské měně nijak neovlivnily rozhodnutí o změně sazeb, zvýšení neznamená restriktivní měnovou politiku, ale pouze normalizaci sazeb k neutrálním úrovním. 
                Zítra zveřejní český statistický úřad spotřebitelkou inflaci, nezaměstnanost a průmysl. Českému průmyslu se sice v posledním čtvrtletí loňského roku dařilo, za prosinec až únor ale vykázal kumulativní pokles o 1,6 %. V březnu by špatná situace měla pokračovat, když očekáváme mírný pokles o 0,3 % m/m (SA, WDA). Meziroční dynamika by pak měla zpomalit ze 4,7 % v únoru na 1,0 % - nicméně únorový výsledek byl ovlivněn větším počtem pracovních dní (v březnu bude tento faktor působit opačným směrem). Míra registrované nezaměstnanosti (sezónně očištěná) poklesla vloni o 1,0 pb, nicméně toto zlepšení proběhlo pouze v první polovině roku. Od června již míra nezaměstnanosti de facto stagnovala. Ani první tři měsíce letošního roku nic nového nepřinesly, když míra nezaměstnanosti pouze mírně poklesla o 0,1 pb (SA). V dubnu by měl být tento pokles vymazán, když očekáváme mírný růst o 0,07 pb na 8,4 %. Bez sezónního očištění by nezaměstnanost měla poklesnout z 8,9 % na 8,5 % (z důvodu začátku sezónních prací). Spotřebitelská inflace v posledních měsících akcelerovala z 1,8 % y/y v září loňského roku na 3,8 % v březnu, důvodem byla především slabší koruna na konci loňského roku, lednové zvýšení nižší sazby DPH a růst cen ropy (vyšší byly i ceny regulovaných položek a potravin, jejichž cenový skok byl nad rámec změny DPH a slabší koruny). V dubnu by inflace na meziroční bázi měla začít decelerovat, když odhadujeme dubnový výsledek ve výši 3,6 %. Na meziměsíční bázi očekáváme růst o 0,1 %, který by měl být tažen vyššími cenami pohonných hmot ( 1,7 % m/m). Po sedmi měsících trvajícího růstu se v dubnu dočkáme poklesu cen potravin ve výši 0,8 % m/m (-1,0 % po sezónním očištění). Předpokládaný 20% pokles cen vajec v dubnu znamená příspěvek do dynamiky cen potravin ve výši -0,4 pb. Korigované ceny (bez pohonných hmot, regulovaných položek, potravin a nepřímých daní) by pak měly mírně růst o 0,1 % m/m (SA).  Meziroční korigovaná inflace by se měla držet stále poblíž nuly (-0,1 %), což naznačuje absenci poptávkových tlaků do inflace.
                Česká swapová výnosová křivka se ve středu příliš nezměnila. Na druhou stranu převládal zájem o prodej státních dluhopisů na delším konci křivky, což vedlo ke zhoršení ASW spreadů v tomto segmentu.

Autor: Jiří Škop

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.