(Kurzy.cz)
ČR - revize HDP za 3Q11 ukázala mezikvartální pokles o 0,1%
Národní účty - 3. čtvrtletí 2011 |
Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy vzrostl ve 3. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 1,2 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím naopak o 0,1 % klesl. Zdrojem růstu poptávky zůstává pouze zahraniční obchod výrazným předstihem růstu vývozu před dovozem. Celková zaměstnanost vzrostla meziročně o 0,1 % a mezičtvrtletně o 0,4 %.
* * *
Předběžný odhad růstu HDP za 3. čtvrtletí z 15. listopadu byl snížen o 0,3 procentního bodu (p.b.) na základě zpřesněných nebo později získaných statistických i administrativních dat.
Zaměstnanost v pojetí národních účtů ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,1 % a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 %. Meziroční vývoj v jednotlivých odvětvích byl diferencovaný - pokles počtu zaměstnaných osob v zemědělství (včetně lesnictví), průmyslu a stavebnictví byl kompenzován nárůsty v odvětvích obchodu, tržních i netržních služeb. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnanost mírně vzrostla ve většině tržních i netržních odvětví.
Na nabídkové straně ekonomiky mají pro výši a vývoj hrubé přidané hodnoty (HPH) zásadní význam tři seskupení odvětví – zpracovatelský průmysl, obchod (včetně pohostinství, dopravy a ubytování) a vybrané, převážně netržní služby (veřejná správa, obrana, vzdělávání a zdravotní a sociální péče). Zpracovatelský průmysl vytvořil téměř o 11 % větší objem HPH než ve stejném čtvrtletí loňského roku, když těžil z přírůstků dosažených v předchozích čtvrtletích, úrovně letošního 2. čtvrtletí však již nedosáhl. Obchod zůstal pod úrovní jak loňského 3. čtvrtletí, tak i letošního 2. čtvrtletí. Skupina odvětví převážně netržních služeb naopak zaznamenala mírný meziroční i mezičtvrtletní růst. Z ostatních odvětví se v meziročním i mezičtvrtletním srovnání nejvíce zvýšila HPH v peněžnictví (včetně pojišťovnictví), mezičtvrtletně pak také v zemědělství a lesním hospodářství; naopak další pokles postihl stavebnictví. HPH v úhrnu vzrostla meziročně o 1,1 %, zatímco ve srovnání s 2. čtvrtletím stagnovala.
Žádná ze základních složek poptávky s výjimkou zahraničního obchodu nedosáhla v reálném vyjádření úrovně loňského třetího ani letošního druhého čtvrtletí.
- Na meziročním snížení výdajů na konečnou spotřebu v úhrnu o 1,2 % se podílely jak domácnosti (- 0,4 %), tak hlavně instituce sektoru vlády (- 3,0 %). Domácnosti omezily objemy spotřeby potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, tabákových výrobků, méně vydaly také za oděvy, obuv, nábytek, bytové vybavení a dopravní prostředky. V běžných cenách byly jejich celkové výdaje vyšší o 1,3 %.
- Vysoký pokles tvorby hrubého kapitálu meziročně o 6,6 % byl ovlivněn zejména vývojem zásob. V průběhu 3. čtvrtletí zásoby materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků a obchodního zboží (bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy) sice vzrostly nominálně o 17,4 mld. Kč, loňského mimořádně vysokého základu však zdaleka nedosáhly. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v reálném vyjádření byla o 1,9 % meziročně a 0,5 % mezičtvrtletně nižší, na čemž se podílely hlavně klesající investice do staveb a strojního vybavení. Investice do dopravních prostředků naopak vzrostly.
- Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami (39,2 mld. Kč v běžných cenách) bylo třikrát vyšší než ve třetím loňském čtvrtletí, a to i přes zhoršení směnných relací o 1,5 p.b. V reálném vyjádření vzrostl vývoz meziročně o 8,8 %, zatímco dovoz pouze o 3,1 %.
V běžných cenách HDP ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,1 % na 957,8 mld. Kč, implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,1 % především v důsledku rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen zboží a služeb, když deflátor vývozu meziročně klesl o 0,2 %, zatímco deflátor dovozu byl vyšší o 1,3 %. Proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, který vzrostl o 1,7 %.
* * *
Podle odhadu statistického úřadu EU (Eurostat) vzrostl ve 3. čtvrtletí HDP v členských zemích v úhrnu meziročně o 1,4 % (0,2 % ve srovnání s 2. čtvrtletím). Z toho v Německu o 2,6 % (resp. 0,5 %), Rakousku o 2,8 % (resp. 0,3 %), Polsku o 4,2 % (resp. 1,0 %) a na Slovensku o 3,2 % (resp. 0,8 %).
* * *
Spolu s odhadem vývoje ekonomiky za 3. čtvrtletí zveřejnil ČSÚ na svých internetových stránkách revidovanou časovou řadu čtvrtletních národních účtů od roku 1995, která v úhrnech plně navazuje na roční národní účty za stejné období, publikované 30. září.
__________________________
*/ Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny zde uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní
Zdroj: ČSÚ
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn