(Kurzy.cz)
Inflace/deflace, recese a dluhová krize
Základní otázka: Je potřeba se obávat inflace nebo deflace? Ačkoli je to zdánlivě triviální otázka, odpověď není vůbec jednoduchá. V historii existuje řada příkladů, které v některých ohledech připomínají dnešní situaci a vyústily ve zvýšenou inflaci či hyperinflaci. Protiargument nabízí trápení Japonska v posledních 20 letech, kde ani masivní kvantitativní uvolňování nepomohlo při léčbě deflace.
Na finanční krizi před třemi roky a recesi rok na to musely centrální banky mnoha zemí zareagovat výrazným uvolněním měnové politiky. Klíčová sazby Fedu postupně klesla z 5,25 procenta téměř na nulu, sazby ECB ze 4,25 na 1,0 procento (letos se zvýšila na dnešních 1,5 procenta). Bank of England snižovala svou sazbu z 5,75 na 0,5 procenta. Příliš na rozdávání neměla Bank of Japan, která začínala snižovat svou hlavní sazbu z úrovně 0,75 procenta, dnes činí 0,05 procenta. Ani tyto kroky centrálních bank nestačily. Protože se se jejich úrokové sazby přiblížily nulové hranici, sáhly všechny z uvedených centrálních bank ke kvantitativnímu uvolňování. Všechny výrazně zvýšily svou bilanci především formou nákupu státních dluhopisů.
Inflace se v posledních měsících zvýšila. Aktuálně dosahuje 3,9 procenta v USA; 3,0 procent v eurozóně; 5,2 procenta ve Velké Británii. V Japonsku zůstává minimální: 0,2 procenta. Inflaci nyní ovlivňuje zejména předchozí růst cen komodit ve světě, V Británii se k tomu přidává dopad zvýšení DPH. Ceny energetických surovin a dalších komodit již ovšem korigovaly částečně předchozí růst a postupně se to promítne v inflaci, zejména při dalším zpomalení růstu ekonomik či návratu recese. Tomu odpovídají prognózy inflace pro příští rok: USA 2,1 procenta; eurozóna 1,8 procenta; Velká Británie 2,4 procenta a Japonsko -0,2 procenta. Na obavy z inflace neukazují ani spready mezi inflačně indexovanými a standardními bondy, ani inflační swapy.
Je tedy vše v pořádku nebo je potřeba se bát inflace? Důležitý rozdíl je v tom, k čemu směřuje měnová politika centrálních bank. Pokud jsou nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování reflexí mezery výstupu (všechny čtyři ekonomiky jsou stále pod svým předkrizovým vrcholem, co se týče úrovně HDP), nemělo by hrozit výrazné zrychlení inflace. Samozřejmě za podmínky, že dojde k včasnému stažení měnových stimulů v okamžiku oživení růstu ekonomik.
Jiný případ ovšem představuje využití měnové politiky k řešení insolvence veřejných financí. Zatímco Fed „tiskne“ peníze, aby manipuloval s výnosovou křivkou, ECB intervenuje na trzích se státními dluhopisy zemí, které se dostaly pod tlak kvůli obavám z jejich insolvence. Nyní by tuto pravomoc měl dostat také záchranný fond EFSF. Jeho kapacita je ovšem omezená a čím dál zřetelněji se rýsuje možnost, že by se mohla zvýšit o půjčování peněz od ECB. Tato monetizace dluhu již ovšem riziko pro inflaci představuje. O tom, jak to dopadá, když je měnová politika ve vleku nezodpovědné fiskální politiky se píše ve slavné práci letošního nobelisty T. Sargenta, kterou napsal společně s N. Wallacem přesně před 20 lety (Some Unpleasant Monetarist Arithmetic - http://www.minneapolisfed.org/research/qr/qr531.pdf).
A jak si poradit s inflací z investičního pohledu? Primární pohled říká, že lépe před inflací chrání akcie než dluhopisy. Pro sektorovou selekci je klíčová cenová elasticita poptávky po produkci jednotlivých sektorů. Lépe by tedy měly inflaci odolávat následující sektory: energie, materiály, zboží běžné spotřeby, farmaceutické firmy, případně telekomunikace. Naopak inflace znevýhodňuje investici do akcií firem ze sektorů: zboží dlouhodobé spotřeby a průmysl, informační technologie.
Existují samozřejmě také strategie, které umožňují na inflaci vydělat. Konkrétně jde například o kombinaci dlouhé pozice v inflačně indexovaném dluhopisu s krátkou pozicí ve standardním dluhopisu stejné splatnosti, inflační swapy nebo některé typy opcí.
David Marek, Patria Finance
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz