Demonstrace proti sociální nerovnosti začaly v Asii, dorazí i do Evropy

HONGKONG/LONDÝN (MEDIAFAX) - Protestující v Asii a Austrálii vyrazili v sobotu do ulic, aby vyjádřili nespokojenost se sociální nespravedlností a vládou finančníků, informují agentura AFP a televize BBC. Odpoledne se očekávají demonstrace také v evropských městech.

Sobotní manifestace jsou inspirovány španělskými "rozhořčenými", kteří 15. května obsadili v protestu proti politice své vlády a vysoké nezaměstnanosti zvláště mladých lidí madridské náměstí Puerta del Sol. Hnutí 15. května se pak rozšířilo do celého Španělska. Dalším vzorem jsou demonstranti z hnutí Occupy Wall Street (Obsaďte Wall Street - OWS), kteří již měsíce okupují park Zuccotti na Manhattanu.

Demonstrace jsou na sobotu naplánovány v 951 městech v 82 zemích v Evropě, Severní Americe, Latinské Americe, Asii a Africe. "Sjednoceni v jediném hlase dáme politikům a finančním elitám, kterým slouží, vědět, že je na nás, lidech, abychom rozhodli o své budoucnosti. Nejsme zboží v rukou politiků a bankéřů, kteří nás nezastupují," píše se na stránkách hnutí.

Na pět set lidí se shromáždilo v centru finanční čtvrti v Hongkongu, aby vyjádřili znechucení nad sociální nerovností a výstřelky kapitalismu svobodného trhu. Wong Weng-čch' uvedl, že "Obsaďte ústředí" představuje více, než jen solidaritu s protestujícími proti Wall Streetu. "Hongkong je klíčovým finančním centrem v Asii, je základnou mnoha nadnárodních finančních institucí. Je základnou, která slouží mnoha kapitalistům a horní třídě k monopolizaci majetku," řekl Wong pro AFP.

Sedmimilionový Hongkong je vyhlášený nesmírně bohatými magnáty, nízkými daněmi a nákupními centry. Je ale také ukázkovým příkladem sociální nerovnosti. Tisíce lidí s nízkými příjmy žijí "v klecích". Lepší ubytování si nemohou dovolit kvůli obrovským nájmům, za něž podle protestujících mohou spekulanti.

V Sydney se sešly asi dva tisíce lidí, na 600 z nich si postavilo stanové městečko u sídla australské centrální banky. Protestů se účastní také zástupci Aboriginců, komunisté a odboroví předáci. Mezi tématy demonstrace jsou kromě chamtivosti společností a politického vlivu velkých firem také změny klimatu a otázka imigrantů a původních obyvatel Austrálie.

Asi tisíc lidí přišlo protestovat v Melbourne a stovky se vydaly do ulic v novozélandských městech Auckland, Wellington a Christchurch.

V Tokiu pochodovala ulicemi stovka lidí, z davu se ozývaly výkřiky "Obsaďte Tokio". Demonstranti přidali také hesla proti atomové energii, když procházeli kolem sídla Tokyo Electric Power Co., jež provozuje jadernou elektrárnu Fukušima. Z ní po březnovém zemětřesení a tsunami unikala radiace.

Dvaadvacetiletá studentka univerzity Hosej Tomoko Horagučiová pro AFP řekla, že ji dojaly protesty proti Wall Street. "Cítíme stejný vztek," prohlásila. "Zvláště jsem naštvaná na jaderné elektrárny. Jenom jedno procento lidí chce, aby nadále fungovaly."

V Soulu se i přes hustý déšť sešlo na 70 aktivistů u ředitelství jihokorejského Úřadu pro dohled nad finančnictvím. "Obsaďme Jeoido! My tvoříme 99 procent," volali. Jeoido je název čtvrti v Soulu, kde sídlí finanční instituce. Na protestující dohlížela asi desítka příslušníků pořádkové policie.

Demonstranti "obsadili" také filipínskou Manilu.

Na Facebooku se 1500 lidí přihlásilo k účasti na "Okupaci Tchaj-peje" před nejvyšší budou Tchaj-wanu. Podle zpravodajky BBC v Tchaj-peji Cindy Suiové jsou veřejné demonstrace v zemi velmi neobvyklé. Tradičně se Tchaj-wanci obrací o pomoc ke svým rodinám a nikoli k vládě. Propast mezi bohatými a chudými je ale nyní největší v historii a mnoho Tchaj-wanců ze střední vrstvy začíná pochybovat, že je systém spravedlivý.

Velké demonstrace se očekávají v sobotu odpoledne v evropských metropolích - například Madridu, Londýně, Římě nebo Aténách.

Zatím není jasné, zda se demonstranti v jednotlivých městech utáboří po vzorů Američanů v parku Zuccotti nebo Španělů, jež několik měsíců blokovali náměstí Puerta del Sol. Occupy Wall Street začalo jako akce malé skupiny aktivistů před několika měsíci a postupně přerostlo do masového hnutí několika tisíc lidí.

Organizátorka protestu před londýnskou burzou Naomi Colvinová tvrdí, že se o případném prodloužení protestů rozhodnou sami účastníci. "Svoláme valné shromáždění a jako všude jinde má valné shromáždění rozhodovací právo," řekla Colvinová. "Valné shromáždění jsou všichni, kdo dnes přijdou. Pokud bude chtít zůstat, tak se pokusíme zůstat."

Pozorovatelé ale varují, že na rozdíl od Španělů nemá většina demonstrantů konkrétní požadavky. "Rozhořčení" v Madridu, Barceloně, Seville a jinde chtěli například zkrátit pracovní dobu a tím snížit nezaměstnanost. Polovina mladých do 25 let je bez práce, celkově bylo bez práce 4,13 milionu Španělů.

Kristýna Kuslová, kuslova@mediafax.cz