Vyšší soudní poplatky: Spravedlnost se už nemusí vyplatit

Od prvního září vstupuje v účinnost rázné zdražení soudních poplatků pro občany i firmy. Stát tak chce získat do rozpočtu o několik stovek milionů korun více. Zvýšení poplatků však bude překážkou domožení se spravedlnosti. Na možné následky tohoto opatření upozornil server www.profipravnik.cz

Vyšší soudní poplatky mají prý hlavně regulovat

Ministerstvo spravedlnosti na třetí pokus konečné dosáhlo svého. Poplatky za soudní řízení či zápisy do obchodního rejstříku se zvýší. V mnoha případech bude zvýšení činit i 100 a více procent. Výrazně přitom podraží právě poplatky pro spotřebitele a žalobce, kteří nárokují nižší částky, tedy především obyčejné občany. Minimální poplatek u nejčastějších žalob na plnění, kdy požadovaná částka bude nižší než 20 000 korun, bude činit poplatek 1 000 korun. Tuto částku poplatku žalobce zaplatí i v případě, že by se soudil o částku např. 500 korun. Dosud uhradil žalobce u nárokované částky nižší než 15 000 korun pouze 600 korun poplatku. „Vzhledem k tomu, že spotřebitelské spory se většinou týkají malých částek v řádech stokorun, se obáváme toho, že zvýšení soudních poplatků může být pro mnohé spotřebitele dalším důvodem, proč spor raději vzdají, a to i když jsou jednoznačně v právu,“ říká Martina Vernerová, právní poradkyně časopisu dTest,

Soudní poplatky se, dle argumentů ministerstva spravedlnosti, nezvyšovaly již 10 let a inflace přitom zvýšila náklady soudů za poštovné, kancelářské vybavení či další administrativu. Toto zvýšení prý není kompenzováno vyššími poplatky. Dalším argumentem je zvýšení funkce poplatků jako regulačního prostředku pro zabránění šikanózních či zbytečných žalob. Vyššími poplatky chce tak ministerstvo motivovat především žalobce aby se snažil s žalovaným dohodnout a nepodával žalobu.

"Je to nepopulární opatření, ale deset let se soudní poplatky nezvyšovaly," potvrzuje stanovisko ministerstva spravedlnosti ministr Pospíšil.

Vyšší soudní poplatky jsou druhým „trestem“ věřitelů

Za určitých podmínek by nebyla samotná výše poplatků problém. V současné situaci je však jakékoli zvýšení soudních poplatků neproduktivní a nejvýraznějším důsledkem tohoto zvýšení bude pro mnoho občanů nedosažitelnost spravedlnosti. Současná situace, která nahrává v mnoha ohledech dlužníkům, poškozuje věřitele či v tomto případě žalobce dvojnásobně.

Na počátku je žalobce, který je nejčastěji v pozici věřitele postižen tím, že mu dlužník nezaplatil oprávněnou pohledávku. V další fázi je věřitel postižen tím, že jako žalobce musí uhradit soudní poplatky, náklady právního zastoupení apod. a v případě že soud vyhraje, nemusí se vrácení částky ani vynaložených nákladů vůbec dočkat. Již nyní přitom soudní poplatky nejsou vůbec zanedbatelné. Pokud se chcete nyní domáhat částky například tisíc korun, zaplatíte 600 korun na poplatcích. V případě, že se domáháte úhrady dluhu ve výši 500 000 korun, zaplatíte jen na poplatcích částku 20 000 korun. V případě nesolventnosti dlužníka tak nepřijdete jen o celou dlužnou částku, ale paradoxně vám náklady zvýší i stát o další 4 procenta této částky. Dalších několik desítek tisíc můžete zaplatit za právníka v případě, kdy potřebujete právní pomoc, ani tuto částku už od dlužníka neuvidíte.

Levnější bude se spravedlnosti vůbec nedomáhat

Choleričtí dlužníci totiž jsou často předluženi, jsou na ně vyhlášeny několikeré exekuce, nebo včas svůj majetek „skryli“. Jakákoliv vítězná žaloba v tomto případě se rovná Pyrrhovu vítězství. Věřitel sice vyhraje soud s dlužníkem, ale paradoxně ho toto vítězství stálo více, než kdyby se spravedlnosti vůbec nedomáhal. Je absurdní, že náklady za porušení práva nese ten, kdo nic nezpůsobil a kdo byl jednáním dlužníka poškozen. V takové situaci, kdy neumí stát pomoci oprávněným, aby se domohli účinně svých práv, chce zvyšovat soudní poplatky.

Případů nevymahatelných pohledávek přitom rok od roku roste. Místo, aby stát tuto situaci řešil, zvýší kvůli několika stovkám milionů korun do svého rozpočtu soudní poplatky a paradoxně tak potrestá oprávněného účastníka sporu, kterému zvedne náklady na dosažení spravedlnosti, které už se mu nikdy nevrátí.

Zvýšení poplatků v současné právní, ekonomické a společenské situaci zvýší negativní trendy, poškodí v mnoha případech oprávněné a tedy i vítězné účastníky sporu a dá občanům na vědomí, že se mají dvakrát rozmýšlet, než se rozhodnou domáhat se spravedlnosti, proti nespolehlivým občanům, kteří neplní své povinnosti, nebo přímo proti podvodníkům.

Zvyšování poplatků nahrazuje zvyšování daní

Dalším negativním důsledkem zvyšování poplatků je v podstatě skryté zvyšování daní. Spravedlnost a domožení spravedlnosti jsou instituty, které má ze své podstaty zajišťovat stát. Celkový aparát spravedlnosti je totiž z drtivé většiny financován z daní, nikoliv z poplatků což je jen doplňkový zdroj financování. Zvyšování poplatků je tak dodatečné zatěžování občanů – v mnoha případech občanů, kteří se domáhají práva a spravedlnosti oprávněně. Vládní koalice tak sice dodržuje svůj slib ohledně nezvyšování daní, na druhou stranu chybějící příjmy financují finančními prostředky od občanů v podobě výrazně vyšších poplatků.

Vzhledem k tomu, že soudní poplatek je podmínkou přístupu ke spravedlnosti, jedná se nepochybně o daň, kterou musí pro dosažení vyššího principu a domožení se svých každý poškozený občan uhradit. Stát už bohužel nedokáže garantovat skutečnou vymahatelnost tohoto práva, což si v podstatě občan ve formě poplatku zaplatil.

Změny některých soudních poplatků od 1. září 2011

Mgr. Miroslav Zeman, www.profipravnik.cz