Pavel Kohout: Tři krize eurozóny v roce 2011: Co na ně může platit a jak na nich může vydělat Česko

V prvním dílu své analýzy, psané exkluzivně pro Partners media, popsal Pavel Kohout trojjedinost současné evropské krize a její kořeny. Nastínil také, která tradiční i originální řešení nepovedou k jejímu konci. Nyní přichází čas na představení potenciálně účinné léčby. A také čas, abychom se začali rozhlížet, co dobrého může krize přinést. A to konkrétně České republice.
Při vyloučení všech nepoužitelných nebo přímo nesprávných řešení zbývají prakticky jen dvě možnosti. Ani jedna z nich není bez chyb.
Zásadní redukce sociálního státu a veřejných výdajů. Výdaje států eurozóny se liší, v průměru však odpovídají výdajům během první nebo druhé světové války. Takto těžkou zátěž nelze vydržet donekonečna. Výdaje států byly sice zvýšeny v důsledku finanční krize, těžiště nerovnováhy evropských veřejných financí však spočívá v chorobně zbytnělém sociálním státu. Je to zřejmé již z předkrizových statistik evropských veřejných financí.
Je tedy třeba vrátit evropský sociální stát na rozumnou úroveň, zhruba na úrovni sociálně-tržního hospodářství, jaké fungovalo během 50. a 60. let v Německu, ve Švédsku nebo ve Francii.
Pokračování článku najdete na Finmagu.

Tyto zprávy pro vás vytváří Finmag.cz.