Psychologie investorů aneb proč jeden a ne druhý

Pod slovy „psychologie davu“ se mnozí představí události, ke kterým dříve běžně docházelo. Je to např. lynčování lidí, kdy někomu se někdo znelíbil a on dokázal zfanatizovat celý dav a tohoto člověka vyhnat nebo dokonce usmrtit. Mnozí z nás si řekneme, že tohle z nás máme již za sebou, ale co takhle psychologie investorů? Není to snad stejné nebo velmi podobné?

To čeho jsme svědky poslední dny na finančních trzích totiž známky davové psychózy v sobě má. O tom, že situace kolem Řecka je špatná , nikdo nepochybuje a tak obava investorů se jeví jako vysoce oprávněná. Po schválení  pomoci Řecku, však následuje další  pokus o vyvolání finanční nejistoty a to v Itálii. Nechci teď se pouštět do úvah do jaké míry jsou tyto útoky oprávněné či ne, ale silně to připomíná situaci, kdy  dav si  vybírá další oběť, když ta první mu utekla.  A tak krize se přelévá jednotlivými zeměmi Evropské unie, investoři jsou nervózní a akcie padají, investoři váhají. A každý den tak můžeme slyšet a číst různé katastrofické scénáře  pro země Evropské  unie, po kterých investoři propadají lehké panice. A mě v tuto chvíli napadá, proč tento dav investorů se neobrátí na zemi, která je v situaci velmi podobné a její hospodářské ukazatele k tomu jednoznačně vybízejí a to na nejvyspělejší ekonomiku světa USA.  Nepřipadá Vám to silně lidové rčení „Všichni jsme si rovní, ale někteří jsou si rovnější“? Proč je daleko jednodušší útočit na menší země než právě na tu nejmocnější?

A tak investor může sedět a analyzovat jedna data za druhými, ale neměl by zapomenout , že psychologie davu je to samé co psychologie investorů.  Ne vždy vše musí mít logiku, ne vždy  vše musí být podloženo čísly, ale je to právě nálada na trhu a psychologie investorů, která někdy více někdy méně ovlivňuje jakým směrem se finanční trhy vydávají.