PRAHA (MEDIAFAX) - Přímí účastníci Slovenského národního povstání (SNP) se v úterý sejdou v Praze na ministerstvu obrany. Slavnostního setkání, které má připomenout události ze srpna roku 1944, se zúčastní i představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu.

Za rezort ministerstva obrany se akce při příležitosti 66. výročí zúčastní náměstek ministra obrany Michael Hrbata a první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR brigádní generál Miroslav Žižka.

Událost má za úkol připomenout datum 29. srpna 1944, kdy na Slovensku spontánně vypuklo povstání proti Německu.

Předními veliteli povstání byli generálové Rudolf Viest a Ján Golian. Centrem povstaleckého území byla Banská Bystrica. Poté, co ji Němci v říjnu dobyli, přešla velká část povstalců do partyzánské války. Své základny měli roztroušené v pohořích středního Slovenska, tedy v Nízkých Tatrách, Velké Fatře, Javorníkách, Kremnických vrších.

Kromě Slováků bojovali v SNP také Češi, Poláci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Francouzi, Bulhaři, Jugoslávci a další.

Na počátku svého povstání byli povstalci docela slušně vybaveni, disponovali československými i německými tanky a samohybnými děly. K dispozici měli i dělostřelectvo, jen letectvo tvořené zastaralými stroji nedokázalo Němcům příliš konkurovat.

25. září 1944 se začaly na pomoc SNP uskutečňovat první výsadky. Povstalci trpěli nedostatkem těžkých zbraní, který jen částečně zmírňovaly letecké dodávky od spojenců a Sovětů.

Do podpory povstání se zapojilo i 150 amerických létajících pevností B-17. Ty zlikvidovaly například německé hangáry, dílny a letouny na letišti Nový Dvor u Malacek.

Mnoho partyzánů a bývalých vojáků armády při boji v horách zahynulo hladem a vyčerpáním. SNP tak bylo nakonec poraženo. Jeho konec však neměl povahu prohrané války, ale prohrané bitvy, neboť většina povstalců za zimy přestála v horách a dočkala se příchodu sovětské armády.

Slováci se svým povstáním přihlásili k ideálům svobody a demokracie.

Karolina Brožová, brozova@mediafax.cz