Novela zákoníku práce je jablkem sváru mezi odbory a zaměstnavateli

PRAHA (MEDIAFAX) - Připravovaná novela zákoníku práce reaguje na požadavky zaměstnavatelů na liberalizaci pracovně právních vztahů a například navrhuje zvýšit rozsah práce na dohodu ze 150 hodin na 300. Odboráři však nadšení zaměstnavatelů nesdílejí a své výhrady chtějí prezentovat na úterní tiskové konferenci.

Často diskutované je již zmíněné rozšíření práce na dohodu ze 150 hodin na 300. Pomoci by to mělo například firmám v oblasti stavebnictví, které často najímají sezónní zaměstnance. Práce na dohodu, z níž se neodvádí zdravotní a sociální pojištění, je podle stávající právní úpravy realizovatelná jen na zmíněných 150 hodin, což je na sezónní práci málo. Pokud například sezónní zaměstnanci pracují jen v době letních prázdnin, tedy dva měsíce, vychází současný možný rozsah na necelé čtyři hodiny denně. Podle odborů se však stát tímto rozšířením jen připravuje o peníze vybrané z odvodů na pojistném.

Dále se má změnit současná praxe uzavírání smluv na dobu určitou. V současnosti musí zaměstnanec po dvou letech dostat smlouvu na dobu neurčitou, což by se mělo v chystané změně zákoníku zrušit. Nekonečné řetězení smluv na různě určitou dobu chce ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) omezit limitem dvou po sobě jdoucích smluv. S tím souhlasí i odbory, ale poukazují na fakt, že chystaná novela neupravuje možnou délku smlouvy na dobu určitou. To by se mělo podle názoru odborářů změnit.

Zásadní změny čekají současnou praxi odstupného. Nyní v případě výpovědi náleží zaměstnanci odstupné ve výši tří měsíčních platů bez ohledu na to, jak dlouho v podniku pracuje. Vláda navrhuje podmínit výši odstupného počtem odpracovaných let do jednoho roku by zaměstnanec dostal jeden plat, do dvou let dva platy a nad dva roky současné tři platy. Odbory namítají, že nejde o nic jiného než o snižování odstupného, což snižuje jistotu zaměstnance.

Kontroverzní je i návrh na nevyplácení podpory v nezaměstnanosti po dobu platnosti odstupného. Pokud by zaměstnanec dostal tři měsíční platy, nebude mít tři měsíce nárok na podporu. Pokud by navíc odešel na vlastní žádost, dostal by podporu nižší než ostatní nezaměstnaní. Odboráři se v tomto případě obávají šikany na pracovišti, která by zaměstnance přiměla podat výpověď.

Nezaměstnaných se má dotknout i plánované zrušení tzv. nekolidujícího zaměstnání. Podle této úpravy si nezaměstnaný může po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti přivydělávat polovinu minimální mzdy (4000 korun), což by v budoucnu nemělo být možné. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) je však tento institut masově zneužíván. Se zrušením nekolidujícího zaměstnání však odbory již dříve vyjádřily nesouhlas.

Opravdu výrazné dopady však mají postihnout zaměstnance státní a veřejné správy. Jejich mzdové tarify by měly plošně klesnout o 10 procent a místo toho by mohli dostat vyšší ohodnocení. V současnosti mohou dostat jen 50 procent mzdového tarifu a v mimořádných případech až 100 procent. Drábek chce snížením tarifů a zvýšením možnosti osobního ohodnocení na 100 procent mzdového tarifu a v mimořádných případech až na 200 procent dosáhnout toho, aby správci jednotlivých resortů měli možnost lépe ohodnotit produktivní zaměstnance, a naopak snížit plat těm méně produktivním.

Navrhované opatření však ostře kritizovala předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Podle ní je současný systém, kdy zaměstnancům tvoří plat nároková a nenároková složka v poměru zhruba 70 ku 30, optimální a souhlasí s ním i zástupci Evropské komise. Drábkova varianta by podle jejího mínění znamenala prudké snížení platů zaměstnanců státní a veřejné správy a řekla, že tito zaměstnanci by svůj názor měli dát hlasitě najevo.

Snižování mezd ve veřejném sektoru se však není možné vyhnout, protože jejich snížení o 10 procent je součástí koaliční smlouvy. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) již před časem uvedl, že je na každém správci rezortu, zda se rozhodne 10 procent ušetřit propouštěním zaměstnanců, snížením mezd nebo kombinací obojího. Tomu by nahrával i Drábkův návrh, který by za předpokladu propouštění významné části zaměstnanců umožnil správcům rezortů platy naopak zvýšit cestou zvýšení osobního ohodnocení.

Premiér Petr Nečas (ODS) však uvedl, že konečná podoba zákoníku práce bude nepochybně projednána i s představiteli odborových svazů, takže definitivní podoba může být od návrhů ještě velmi odlišná.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz