PRAHA (MEDIAFAX) - Česko zaznamenává rekordní podíl přepravy ropy ze západu ropovodem IKL z Ingolstadtu na úkor tradiční cesty ropovodem Družba z východu. Ve čtvrtečním vydání o tom informuje ekonomický deník E15.

Podle údajů, které deníku E15 poskytlo ministerstvo průmyslu, činil letos do května podíl IKL na přepravě ropy přes 41 procent. A podle očekávání ministerstva a státní společnosti MERO bude tento poměr platit také za celý rok 2010. To je nejvíce v historii.

„Je k tomu našlápnuto,“ řekl český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Letošní vývoj souvisí s dlouhodobějším trendem. Bartuška upozorňuje, že za zvýšeným podílem IKL jsou především ekonomické, nikoli politické důvody. Rusové se stále více zaměřují na přepravu ropy tankery, využívají ropného terminálu v Novorossijsku a postupně odstraňují cenová zvýhodnění u ropy, která teče Družbou. „Je to otázka obchodního vztahu, rozhoduje cena ropy včetně poplatku za přepravu,“ potvrzuje náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Do rafinerie v Litvínově tak dorazí mimo jiné i ruská ropa, ale západním směrem přes přístav v Terstu a ropovodem IKL.

Na větší diverzifikaci přepravních cest, kterou oceňují odborníci na energetickou bezpečnost, tak paradoxně tlačí sami ruští dodavatelé. Hüner nicméně připomíná, že ruská strategie má také svou logiku díky přepravě ropy po moři se Rusům rozšiřuje portfolio odběratelů jejich suroviny. Pokud jde o podíl IKL na celkové přepravě ropy, letošku se v tomto směru přibližuje pouze rok 2008, kde však byl slabší podíl Družby ovlivněn tehdejšími výpadky v dodávkách.

Za prvních pět měsíců letošního roku přiteklo do Česka z Ingolstadtu téměř 1,3 milionu tun ropy z celkových více než tří milionů tun. Postupné posilování západní „hedvábné stezky“ pro černé zlato má však také svou stinnou stránku. Čeští odborníci se obávají, že Rusové budou méně ochotni investovat do modernizace ropovodu Družba. A představa, že by časem bylo Česko znovu závislé na jedné přepravní cestě, byť z opačného směru, nikoho neláká. „Nejsme tím nadšeni, raději bychom využívali oba ropovody,“ říká Hüner. Stejný názor má i Bartuška. Mluvčí společnosti Česká rafinérská Aleš Soukup potvrzuje, že zatímco rafinerie v Kralupech zpracovává neruskou ropu z IKL, v Litvínově využívají i surovinu, která také teče z Ingolstadtu, ale pochází z Ruska. Ta je sirnatější a těžší. V Litvínově ale zpracovávají i ropu, která putuje z Německa, nepochází z Ruska, ale má podobné parametry jako ta ruská.

Společnost MERO, jež provozuje oba české ropovody, na druhé straně podniká kroky, které mají zabránit opakování situace z minulých let a výpadkům ropy na trase ropovodu Družba. Se svými partnery v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině i Slovensku firma uzavřela dohody o výměně informací a předcházení krizovým situacím. Díky tomu byl podle českého operátora vybudován „systém včasného varování se všemi provozovateli ropovodu Družba po celé trase přepravy ropy do České republiky“.

Libor Popela, popela@mediafax.cz