Vladimír Urbánek
(Kurzy.cz)
Finance  |  04.06.2010 10:43:07

Rozhovor s profesorem Milanem Zeleným - Krize nebo transformace ?

Server Kurzy.cz u příležitosti Finančního fóra Zlaté koruny připravil rozhovor s profesorem Milanem Zeleným, který patří v současnosti mezi nejuznávanější ekonomy v domácím a také ve světovém měřítku. Profesor Milan Zelený v současnosti působí na Fordham University v New Yorku, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi´an, Fu Jen University v Taipei a Indian Institute of Technology v Kanpuru.




Byla tu „kreditní krize“, „finanční krize“, „řecká krize“, „fiskální krize“ – jakou další krizi můžeme očekávat? Případně, očekáváte možné opakování respektive vrácení některé z výše jmenovaných krizí?

Máte pravdu, krizí je stále více a představují stále širší vějíř oblasti hospodářského i společenského života. Tedy, krizí jako kvítí -  je třeba se zamyslet. Dle mého názoru dnes neprocházíme krizí, ale transformací. Asi jako když se agrární společnost transformovala na společnost industriálni. To také byly stovky „krizí“, ale žádní Krize: prostě nezvratitelná změna způsobu života, podnikání, politiky a myšlení. Další krize, která nás ještě čeká, je krize zaměstnanosti. Bude to vypadat, že se nějaké krize vraci (jako W popis poklesu, oživení a poklesu), ale jde v podstatě o jednu převratnou a nezvratnou transformaci. Pokud politici a ekonomové nedokáží rozlišit mezi krizí a transformací, potud zůstaneme v temnotách, chaosu a zřejmé neschopnosti adekvátní reakce.

Je odsouhlasené (750 mld. EUR) řešení „řecké a fiskální krize“ správné? Nejde spíše o „politickou krizi“, kterou je možné řešit pouze či především změnou stylu politiky v rámci celé Evropy? Je možné respektive správné zakazovat nějakému státu, byť v rámci určitého společenství, jeho krach?

Dobrá otázka. Řešit zadlužení ještě větším zadlužením je jistě na pokraji zdravéhorozumu. Krach státu je jako bankrot podniku. Jde o nutný očistný a nápravný proces. Pokud tuto katarzi zpomalujeme, sanujeme a s penězi druhých lidí (daňových poplatníků) konzervujeme, tak očista neproběhne a podnik či stát zkrachuje de facto, i když ne de jure. Čili, řešení EU je nejen nesprávné, ale přímo škodící, katarzi oddalující čistě politický complot. „Řecká“ krize neexistuje; jde o krizi celého systému, kterého je Řecko pouze specifickou manifestací. Intervenční politika je samozřejmě příčinou krize, ne ekonomika. Politické intervence deformují tržní signály a podnikatelská rozhodnutí. Politika je, byla a vždy bude v přímém konfliktu s podnikatelskou mikro-ekonomikou (ale ne již se státní intervenční „makroekonomikou“). Dokud se nenaučíme dělat potřebnou práci krize bez krize, potud se krizím nevyhneme a nikdy se z nich nepoučíme. Budeme se stále jen učit z vlastních chyb: z krize do krize, ode zdi ke zdi a zleva napravo.

Ustojí euro svou „krizi“? Pokud ano, dá se odhadnout, jestli dojde k nějakým změnám, případně k jakým? Jak ovlivňuje jeho „krize“ postoj ČR k přijetí jednotné měny, mělo by toto téma být vůbec na pořadu dne? Objeví se v procesu rozhodování o přijetí eura obecně také nějaké další/jiné podmínky než jsou aktuální Maastrichtské limity?

Myslím, že ustojí: tak, jako každá jiná měna. Nevidím na euru nic obzvláštního, magického nebo i důležitého. Samozřejmě, trhy míní a politici mění. Zpolitizování jakékoliv měny je vždy hazardní a EU si udělalo z eura politického fackovacího panáka, kterého budou udržovat „za každou cenu“, aby se nezačalo odvíjet EU samotné. I europolitici si chrání svá korýtka. Tím euro přestane plnit roli tržní, hospodářské měny a jeho hodnota bude odrážet pouze „vůli“ politické hierarchie EU. Vstup ČR do eurozóny by také neměl být politickým, ale ekonomickým rozhodnutím. Podniky samy, svým přechodem na zúčtování pomocí eura, dávají ten správný signál k politickému kroku. 

Jakou roli v krizích hrála a hraje Čína? Vyvolal skutečně růst jejích rezerv finanční krizi? Byla či je její role „řízená“?

Čína dle mého názoru vnější krizi nevyvolala, jen řadu svých krizí vnitřních. Číňané mají eminentní zájem na návratnosti svých zahraničních investic, racionalitě svých suverenních fondů a udržení spotřebitelské poptávky po čínském zboží i službách. Čína, Indie, Brazílie a v budoucnosti i průmyslové části Afriky zůstávají „bezkrizové“. Krize postihla USA, Evropu a Japonsko – tj. nejvyzrálejší post-industriální ekonomiky služeb. I to napovídá, že jde spíše o hospodářsko-společenskou transformaci (od service k self-service) a ne tradiční krizi. Čína má „řízené“ hospodářství, ale to má hlavně Evropa a částečně i Obamova Amerika. Rozdíly spočívají pouze v kvalitě, inteligenci a racionalitě státního řízení a intervencí.

K "fiskální" krizi – existují nějaké obecně platné limity, kdy v rámci ekonomiky a jejího růstu lze uvažovat o vyrovnanosti veřejných rozpočtů? Při jakém růstu hospodářství lze reálně uvažovat o zahájení splácení veřejného dluhu? Jaké jsou v tomto ohledu limity pro ČR?

V žádném případě nelze takové limity určit politicky a vyrovnanost rozpočtů vnímat jako politický zájem. Rozpočtové schodky nejsou příčinou něčeho, ale důsledkem neudržitelných chování (politicko-účetních mechanismů). Účetní vyrovnání rozpočtu přece neřeší příčiny jejich nevyrovnanosti, strukturální problémy v ekonomice nebo chybná závislost a omezený růstový potenciál. Bez dlouhodobé strategie růstu ekonomického koláče se konflikty přerozdělování nezmírní. Ekonomika není stroj, ale živý organismus živých lidí: adaptuje se, přizpůsobuje, rekalibruje. Současné mechanistické modely to neberou v úvahu. Jakékoliv „limity“ musí odrážet tuto přizpůsobivost lidských systémů, nemohou být statické a politicko-byrokratické.

Je možné spoléhat se při řešení vysokého zadlužení pouze na budoucí ekonomický růst? Co považujete za nejefektivnější způsob řešení?

Za řešení považuji odstavení politiků od utrácení peněz, které nevytvořili a k jejichž tvorbě ani nepřispěli. Jakékoliv rozpočtové výdaje a škrty je třeba vztáhnout k odpovídajícím ukazatelům hospodářského růstu, jak směrem nahoru tak i dolů. Když se daří, muže se přidat, když se nadaří, musí se ubrat, v předem určených, pohyblivývh limitech. Politici by pak nemohli prostě slibovat a plýtvat: kdykoliv by chtěli nějaké skupině svých voličů přidat, museli by se soustředit na zvýšení odpovídajícího ukazatele hospodářského růstu. Jiná cesta by nebyla: chudá společnost by žila chudě a bohatá bohatě. Přerozdělování by probíhalo podle předem určených pravidel. Celá společnost by se mohla soustředit na tvorbu ekonomických a ekologických hodnot, ne na politické přetahování při porcování stále menšího koláče. Samozřejmě, že nikdo žádné „nejefektivnější“ řešení nechce, politici by přišli o své kupování hlasů pomocí slibů a museli by „makat“ na rozvoji konkurenceschopnosti hospodářství – třeba podporou podnikatelské sféry, podnikatelského vzdělávání a snižování nezdravé závislosti na okolním outsourcingu montážních a skladovacích činností s nejnižší přidanou hodnotou.

Na závěr, co říkáte na výsledek voleb a jaký očekáváte v tomto ohledu vývoj z pohledu ekonomického vývoje a vývoje deficitu veřejných financí?

Výsledky voleb jsou povzbuzující, i když spíše svými výsledky, než jejich medializovanými důvody a příčinami. Domnívám se, že došlo k odmítnutí nesympatických osobností u hlavních stran, i když ti „nejdéle sloužící čatári“ si prostě založili strany nové. Voliči zřejmě nečetli hospodářské programy, protože zamítli ten nejkvalitnější, ale lehkovážně volili za program nejhorší. Česku stále vládne politika osobností, ne ještě politika koncepcí, idejí a strategií. Odbornost a prokázané schopnosti stále znamenají velmi málo. Mladí se vždy „bouří“ proti starým, dominantním stranám, tedy v ČR proti levici a na Západě proti pravici. Se skutečným politickým pochopením dopadů soutěžících programů to má jen málo společného. Takže nějakou „revoluci“ v českém myšlení nevidím. Ale, i přes nesprávné důvody a příčiny se nám výsledky samovolně a nečekaně zformovaly do správných a povzbudivých proporcí. Dá se toho využít: jestli inteligentní premiér a vláda odborníků radikálně „překopou“ směšný rakousko-uherský vzdělávací systém, ustaví síť podnikatelských univerzit, pochopí klíčovou roli podnikatelů v inovacích a tvorbě pracovních příležitostí, podpoří národní podnikatele i kapitalisty (nejen ty zahraniční), a připraví dlouhodobou strategii přechodu od outsourcingové závislosti k autonomní inovačně-podnikatelské společnosti. Podnikání přece není o získávání státních grantů, dotací, politikých „stimulů“, injekcí a záchranných balíčků – to je spíše konec podnikání.
16.07. 14:28  Jenže je rozdíl (tes123)
15.07. 17:22  Jenže je rozdíl (Fíl)
15.07. 15:18  Jenže je rozdíl (tes123)
14.07. 23:37  Jenže je rozdíl (pavel)
08.07. 11:24  Ježe je rozdíl (log ik)

Poslední zprávy z rubriky Finance:

28.02.2012  Jak obchodovala Amerika 28. 2. 2012 Grant Capital (Grant Capital)
27.02.2012  Jak obchodovala Amerika 27. 2. 2012 Grant Capital (Grant Capital)
27.02.2012  Evropské burzy oslabují, pražská burza udržela úroveň z konce minulého týdne Investiční bankovnictví (Komerční banka)
27.02.2012  ECB už 2 týdny nekoupila žádné vládní dluhopisy Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688