Evropská unie chce přijmout země západního Balkánu, musí ovšem plnit stanovené podmínky

SARAJEVO (MEDIAFAX) - Ministr zahraničí Jan Kohout se ve středu zúčastnil summitu EU- západní Balkán, který byl u příležitosti desátého výročí summitu v Záhřebu uspořádán v hlavním městě Bosny a Hercegoviny v Sarajevu. EU na něm jasně deklarovalo svou ochotu přijmout země západního Balkánu, pokud budou plnit kritéria.

„Toto setkání mělo význam hned v několika rovinách. Ta první je symbolická. Přestože řešíme hospodářskou krizi a problémy v Gaze, přijela spousta evropských ministrů a unijních lídrů do Sarajeva, aby ukázali, že Evropa nezapomíná na tento region. Obyvatelům nejen Bosny a Hercegoviny, ale celému regionu posíláme naprosto jasný signál, že Evropa splní vše, co slíbila, jen je třeba, aby také tyto země samy plnily zadané úkoly a podmínky,“ řekl Kohout.

Ministr celé setkání evropské sedmadvacítky za účasti představitelů Chorvatska, Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Srbska a Kosova a také zástupců USA, Ruska nebo Turecka hodnotí velmi pozitivně. „Toto zasedání bylo velmi potřeba, protože tady se začala projevovat nejen ona únava z rozšíření, ale také celková apatie, zda to vůbec Evropa myslí vážně nebo ne. Poselství je jasné, Evropa je připravena,“ zdůraznil Kohout.

Mezi požadavky, které musí země západního Balkánu ovšem plnit, patří hospodářská kritéria, upevňování právního státu a demokratických institucí, ale také boj proti organizovanému zločinu a korupci. Problémem v řadě zemí západního Balkánu je také zostřování nacionalistických tendencí. Potýká se s tím konkrétně před říjnovými volbami například Bosna a Hercegovina.

Nejblíže vstupu do EU je Chorvatsko. Pokud by Chorvatsko i nadále plnilo podmínky, které má stanoveny a členské země EU jeho vstup ratifikovaly, mohlo by do unie vstoupit již v roce 2013. V současnosti je ovšem nezbytnou podmínkou také dořešení sporu se Slovinskem o mořskou hranici. Dohodu, mezi oběma státy, musí ještě Slovinsko ratifikovat v referendu. „Musíme počkat na výsledek referenda ve Slovinsku ohledně sporu o mořskou hranici. Pakliže ten dopadne dobře, pak se dá předpokládat, že se přístupový proces zase rozeběhne velice rychle, a pak mluvíme v řádech měsíců, nikoli let,“ uvedl Kohout s tím, že podle rozmluvy se slovinskými partnery se dá očekávat, že Slovinci dohodu ratifikují.

Důležitým závěrem celého summitu byla také podpora vízové liberalizace vůči Bosně a Hercegovině a Albánii. Účastníci zasedání podpořili návrh Evropské komise, nyní o něm bude rozhodovat Rada a také Evropský parlament. Finálně také budou muset zrušení vízové povinnosti potvrdit členské země. „Já vidím na konci tohoto roku nebo na začátku příštího roku možnost, že se ony brány otevřou. Je to samozřejmě důležitý signál pro obyvatele Albánie a Bosny a Hercegoviny, ale také pro celý region,“ sdělil ministr a poukázal na zintenzivňující se kooperaci v tomto směru mezi samotnými zeměmi regionu. „V podstatě se dá říci, že po dvaceti letech tu máme atmosféru, která má předpoklad, že zde zavládne trvalejší mír, stabilita a bezpečnost,“ upozornil.

Jedinou zemí, které tak v západním Balkánu zůstane vízová povinnost, je Kosovo. Ministr Kohout vyloučil, že by bylo možné otázku liberalizace víz pro tamní obyvatele projednat v rámci procesu odstranění víz Bosně a Hercegovině a Albánii. Zrušení víz pro Kosovo je otázkou v řádu několika následujících let. „Je to věc, která poběží léta. Je tam spousta bezpečnostních rizik, vazba na organizovaný zločin a vysoká míra korupce. Toto všechno bude sledováno pod drobnohledem,“ dodal.

Proces rozšíření EU o země západního Balkánu formálně začal v druhé polovině 90. let po skončení ozbrojených konfliktů v regionu a podepsání mírových smluv. Konkrétní cestu pro rozšíření definoval vrcholný summit v Záhřebu před deseti lety. Zájem EU na rozšíření o dotčené země potvrdilo také vrcholné setkání v Soluni.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz