FOCUS: Strany chystají změnu volebního systému, ale zřejmě se opět nedohodnou

PRAHA (MEDIAFAX) - Zvláště malé strany, které zisk mandátů ve volbách do Poslanecké sněmovny nemají jistý, upozorňují na nespravedlivé nastavení volebního systému preferující velké strany, a požadují jeho reformu. I velké strany, jako jsou ČSSD a ODS, však navrhují zefektivnění současného systému.

Komplexní změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny pojímá jako svou programovou prioritu především Strana práv občanů Zemanovci (SPOZ). Návrhy ve volebním systému do Poslanecké sněmovny stojí především na rozšíření preferenčního hlasování. Strana prosazuje snížení limitu hlasů nutných pro postup kandidáta z pěti na tři procenta hlasů pro stranu, což má voličům umožnit více měnit pořadí na kandidátních listinách. Systém by podle šéfa strany Miloše Zemana mělo doplnit takzvané panašování, tedy možnost vybírat kandidáty z více politických stran podobně jako v obecních volbách a voliči by nemuseli být omezeni hlasováním pouze pro jednu stranu. Počet volebních okrsků pro volby do Poslanecké sněmovny by se měl podle zemanovců zvýšit ze stávajících 14 na 35.

Věci veřejné prosazují posílení většinových prvků systému, které by přinesly užší kontakt mezi voličem a kandidátem. navrhují především zvýšit počet volebních okrsků. "Prosazujeme osobní odpovědnost u našich poslanců, zasadíme se o změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů. Budeme požadovat změnu směrem k většinovému volebnímu systému, který přináší větší důraz na osobní kvality a odpovědnost politiků, jasnou vazbu poslance na region, oslabení moci stranických aparátů i jednoduchost," vysvětluje šéf strany Radek John. Konkrétní opatření by si podle něj vyžádají ještě celospolečenskou diskusi a schválit by je mělo celorepublikové referendum.

Strana zelených je přesvědčena, že ke spravedlivějšímu systému se lze přiblížit naopak zvětšením volebních obvodů, tedy snížením jejich počtu ze současných 14. Zaručilo by to, že budou jednotlivé obvody počtem voličů rovnocenné. V současnosti totiž výraznějšímu zisku mandátů malým stranám brání skutečnost, že v malých obvodech je potřebné množství hlasů pro zisk mandátu nepoměrně vyšší než zákonem stanovená pětiprocentní klauzule.

Lidovci odmítají jednoznačně jakékoli benefity pro vítězné strany. Požadují druhé skrutinium přepočítávání hlasů na mandáty, ve kterém by se přidělily mandáty těm stranám, které se v jednotlivých krajích co nejvíce přiblížily k zisku mandátu, avšak nedosáhly na něj. "V současnosti je systém velmi nespravedlivý. V každém volebním obvodě je na zisk mandátu potřeba jiný počet hlasů. Proto prosazujeme, aby druhé skrutinium sloužilo právě k vyrovnávání váhy hlasů ve všech obvodech, bez ohledu na jejich velikost“ vysvětlil poslanec Jan Kasal. Lidovci kromě toho prosazují, aby voliči mohli volit prostřednictvím internetu.

Hlasování prostřednictvím internetu navrhuje i ODS. "Usilujeme o to, aby již příští parlamentní volby mohly probíhat i elektronicky. Volič nebude muset nikam chodit, volit může z domova přes internet. Volby se stanou atraktivnějšími, větší účast dodá zvoleným stranám větší legitimitu, ale i odpovědnost," míní občanští demokraté.

Komunisté jednoznačně trvají na zachování poměrného volebního systému a odmítají zavádění většinových prvků. Prosazují dále, aby ústavní normy, jež upravují podmínky trvání mandátu poslance, nově definovaly, že mandát každého legislativce končí v momentě, kdy opustí politickou stranu či politický program, za který byl zvolen. Tím chce KSČM zabránit přeběhlictví ve sněmovně.

ČSSD změnu volebního systému v programu ukotvenou nemá. Zdůrazňuje v něm však princip rovné příležitosti mužů a žen. V tomto směru se ČSSD zavazuje také k tomu, že bude usilovat o větší zastoupení žen v politice. "Stejně jako před sto lety sociální demokracie prosadila aktivní volební právo žen, budeme dnes o to více usilovat o posílení realizace pasivního volebního práva žen," avizují sociální demokraté ve svém programu. Šéfka sociálnědemokratických žen a jihomoravská kandidátka Jindříška Maršová kritizuje stávající nízké zastoupení žen na všech politických úrovních, které je obzvlášť patné v nejvyšší politice. Ve sněmovně nemají ženy ani pětinový podíl, čímž Česká republika daleko zaostává za vyspělými evropskými zeměmi. Proto je podle ní nezbytná reforma volebního systému tak, aby při sestavování kandidátek platilo pravidlo, že z každé trojice kandidátů musí být alespoň jedna osoba opačného pohlaví. Preferenční volební limit by měl být podle Maršové snížen na dvě procenta, což by významně posílilo váhu hlasů každého voliče a více by odráželo jeho vůli a preference. Maršová se také nebrání zavedení dvou negativních hlasů, které by voliči na hlasovacích lístcích mohli udělit osobám, které jako své zastupitele rozhodně nechtějí.

Celostátní diskuse o reformě volebního systému se v plném rozsahu naplno rozhořely po volebním patu v roce 2006. Ještě na konci roku 2008 se přitom koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených intenzivně zabývala možnými variantami pro změnu volebního systému. Vláda nakonec výběr zúžila ze šesti možných modelů na tři, a to takzvaný skotský, nizozemský a řecký. Společné těmto návrhům bylo zvýšení proporcionality a nějaká forma bonifikace pro vítěze, aby se zabránilo dalšímu patu. Zvláště malí členové koalice totiž dbali na to, aby k nim byl volební systém spravedlivější a méně zvýhodňoval velké strany. Na druhou stranu ani ODS nechtěla opustit svůj cíl reformy. Na rozdíl od přelomu milénia však již neprosazovala zavedení většinových prvků, ale zaměřila se pouze na benefity pro stranu vítěznou. Pád vlády však volební reformu odložil k ledu.

Na konci minulého roku oživil diskuse o změně volebního systému prezident Václav Klaus, který vyzval dvě nejsilnější politické strany, aby se dohodly na volební reformě. ČSSD nato přišla s návrhem zvýšení počtu volebních obvodů, které by nahrávalo větším stranám. ODS zase vsázela na bonusové mandáty pro vítěze voleb. To ovšem ČSSD odmítala. Dohodu finálně blokovala nejen obsahová nejednotnost návrhů, ale také osobní rivalita mezi Paroubkem a tehdejším šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Oba podmiňovali dohodu o volební reformě změnou ve vedení konkurenční strany.

Prosazování jakékoli volební reformy nebude podle politologa Tomáše Lebedy pro žádnou stranu nikterak jednoduché. "Poslední vládní návrh reformy byl jakýmsi kompromisem ODS a malých stran, nebyl ovšem v zájmu ČSSD, protože pro ni je posílení malých stran nevýhodné," vysvětlil Lebeda s tím, že ČSSD vyhovuje systém, kdy jsou zvýhodněny velké a středně velké strany. Důvodem je především skutečnost, že ČSSD počítá pro svůj kabinet s podporu komunistů, které lze charakterizovat právě jako středně velkou stranu.

"Jistě by bylo možné, aby se na reformě volebního systému opět dohodly pouze ČSSD a ODS. To by se ovšem nelíbilo zase malým stranám," poznamenal Lebeda.

V následujících volbách se tedy hlasy voličů přepočtou na mandáty stávajícím systémem, který je kombinovaným výsledkem reformy z doby opoziční smlouvy ČSSD a ODS na základě "tolerančního patentu" v roce 2000 a narychlo připravené novely před volbami v roce 2002, která reagovala na zrušení části změn Ústavním soudem. Hlasy se na mandáty přepočítávají pomocí d´Hontova dělitele, volebních obvodů je 14 a uzavírací klauzule je pro strany zachována na pěti procentech. V malých volebních obvodech s nízkým počtem poslanců vysílaných do sněmovny mají malé strany horší pozici než velké. Pokud z obvodu jde do dolní komory jenom pět poslanců jako například na Karlovarsku, pětiprocentní klauzule se fakticky zvyšuje na patnácti až dvacetiprocentní. Menší strany proto uspějí pouze tehdy, mají-li v regionu výraznou podporu, jako například lidovci na jižní Moravě. Strany s nižší podporou rovnoměrně rozdělenou po celém území mnohdy v regionu nedosáhly ani na jeden mandát, to se stalo například Straně zelených.

Debaty o změně volebního systému se rozhořely již v roce 1996, kdy vznikla menšinová vláda Václava Klause. Hlavním impulsem ke změně volebního systému však byl takzvaný Sarajevský atentát v roce 1997, kdy došlo k rozpadu koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a ODA a následovaly předčasné volby. Obě největší strany, občanští a sociální demokraté, trvaly na tom, že je nutno posílit většinové prvky, omezit prostor pro malé strany, a posílit tak stabilitu vlád. Hlavní cíl volební reformy byl, aby na základě výsledků voleb mohla vládu sestavit jedna velká strana s podporou jedné malé, vítězi programově blízké strany.

Při hledání podoby reformy sice padaly i radikálnější návrhy. ODS například přišla i se zavedením plně většinového systému. Zavedení většinového systému by však znamenalo změnu ústavy, pro kterou obě velké strany měly dostatek hlasů pouze ve sněmovně, nikoliv však v Senátu. Reálně se proto diskuse, směřující k zachování poměrného systému, ale posílení většinových prvků, točily hlavně kolem otázek snížení počtu křesel v Poslanecké sněmovně, zvýšení počtu volebních okrsků, zvýšení volebního prahu a změny metody přepočtu hlasů na mandáty.

Komise se nakonec shodla na volební klauzuli pět procent na celonárodní úrovni, rozdělení Česka na 35 okrsků s minimálně 4 a maximálně 8 mandáty, což bylo na hranici reálně poměrného systému, a zavedení upraveného d´Hontova dělitele, kdy se hlasy dělí číslem 1,42, dále 2, 3, 4 atd. Upravený d´Hont tak nahradil dosud používanou Hagenbach-Bishoffovu kvótu a byl kompromisem mezi návrhem ČSSD, která chtěla čistý d´Hontův dělitel (dělí se čísly 1, 2, 3, 4 …), a návrhem ODS, která požadovala zavedení více většinového dělitele Imperiali (2, 3, 4, …). Takzvaný upravený, neboli vyrovnávací d´Hont byl sice následně pro volby do Poslanecké sněmovny zrušen, ale je nadále používán pro krajské volby.

Reforma, na které se dohodla ČSSD a ODS sice vešla v platnost i přes to, že narazila kvůli čtyřkoalici na značné potíže v Senátu. Nicméně tehdejší prezident Václav Havel odmítl posílení většinových prvků a omezení prostoru pro malé strany. Apeloval proto na Ústavní soud, aby změny přezkoumal. Ten v roce 2001 zrušil většinu základních bodů reformy s tím, že kumulace většinových prvků ohrožuje v Ústavě zakotvený poměrný volební systém do sněmovny. Ústavní soud zrušil jako většinový prvek 35 volebních obvodů, místo toho jich vzniklo 14 kopírujících vyšší územně-správní celky, které však nejsou stejně velké a v menších jsou diskriminovány malé strany.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz