Máme na mediální scéně v krátké době dvě události, které se týkají nesnášenlivosti k menšinám. Ale zatímco pan Dušek se jednoznačně odkopal a není pro něho cesty zpět, pan Topolánek je v tom možná trochu nevinně.

Chtěl se prezentovat focením pro médium určeném pro homosexuální komunitu a přitom si otevřeně povídal s redaktorem. Neuvědomil si (a to jako zkušený politik měl), že otevřené klábosení na ožehavá témata by se mu nemusela vyplatit. A stalo se to, co se stát téměř muselo - jeho výroky byly zveřejněny.

Udělala jsem to, co vřele doporučuji i vám - rozhodla jsem se netvořit si názor na základě mediálních výstřižků, poslechla jsem si ten záznam rozhovoru. A přiznám se, že já jsem tam slyšela něco jiného než pan premiér Fischer. Redaktorův hlas v pozadí ponouká neodbytně Topolánka ke generalizaci, jak vidí gaye, jestli je podle něj něco společně charakterizuje. Topolánek se takové paušalizaci brání a tvrdí, podle mého chápání, že v klíčové situaci se konkrétní osoba nějakým způsobem projeví, ať už je gay nebo Źid (že tedy jeho příslušnost k nějaké skupině nebo minoritě neurčuje jeho chování a kvality).

Zvolil pro své vyjádření tohoto názoru příklad konkrétních osob a pro ně tvrzení rozhodně nevyznívá lichotivě. Nicméně být panem premiérem Fischerem (který o svém židovském původu sám hovořil v médiích), mě by se spíše dotkla Topolánkova pochybnost o mé schopnosti odolat tlakům.

Pan Topolánek na svou "přímočarost" už párkrát doplatil a tohle žoviální popovídání mu patrně body také nepřinese. Ale rozhodně by bylo lepší usuzovat na základě skutečných Topolánkových výroků v kontextu celého rozhovoru.