Většina podnikatelů by řešila rozpočtový schodek zefektivněním, a tedy zlevněním práce státní zprávy

PRAHA (MEDIAFAX) - Zvýšení daně z nemovitosti, zachování výše odvodů na nemocenské pojištění a zvýšení daně z přidané hodnoty vadí zhruba třetině podnikatelů na tzv. Janotově úsporném balíčku. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků (AMSP) zveřejněného v úterý.

Průzkumu se účastnilo 512 majitelů malých a středních firem s pěti až 250 zaměstnanci z průmyslu, služeb a stavebnictví z celé České republiky. Z jeho výsledků plyne, že 34 procentům z nich vadí zvýšení daně z nemovitosti, 33 procentům ponechání sazby na odvody nemocenského pojištění a 30 procentům zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod. Mezi nepopulární opatření pátří i zrušení slev na sociálním pojištění (28 procent) a zvýšení spotřební daně (22 procent). Zároveň je však z výsledků patrné, že většina podnikatelů chápe nezbytnost úsporných opatření vzhledem k hospodářské situaci.

Podnikatelé navrhovali vlastní řešení hospodářské situace a schodku státního rozpočtu. Pět procent soudí, že optimální by bylo zvýšení daně z přidané hodnoty na 13 procent. Většina (58 procent) však vidí východisko v restrukturalizaci a zefektivnění práce státní a veřejné správy. Od tohoto kroku si slibují snížení nákladů na provoz státu. Dále navrhují zvýšit transparentnost výběrových řízení. Z výzkumu také plyne, že podnikatelé preferují dlouhodobá systémová řešení před mimořádnými opatřeními.

Naprostá většina respondentů (94 procent) se shoduje na tom, že navzdory proklamacím minulé vlády se nesnížila administrativní zátěž. Největší zátěž představují podle respondentů Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, Český statistický úřad a finanční úřady. Alarmující je také fakt, že firmy, které se setkaly s překážkami při čerpání evropských fondů, uvádějí v 83 procentech případů jako původce těchto překážek české úřady.

Dalším tématem byla reakce firem na výzvu MPSV "Vzdělávejte se!" (náhrady mzdy školených pracovníků vč. odvodů). Tuto výzvu uplatnilo jen šest procent podnikatelů, ostatní se raději spolehli na vlastní zdroje (46 procent), či o výzvě vůbec nevěděli (25 procent).

S velkým úspěchem se naopak setkala možnost odkladu plateb na sociální a zdravotní pojištění. Tuto variantu využilo 84 procent firem. Ovšem větina firem tuto možnost nepovažuje za příliš efektivní. Uváději, že lepší by bylo odpustit platby za určité období úplně.

Téměř tři čtvrtiny respondentů (71 procent) také uvedlo, že se nezlepšil přístup jejich banky oproti prvnímu pololetí roku 2009. Jedná se zřejmě o dopady ekonomické krize, která vede banky k opatrnějšímu přístupu při poskytování úvěrů. Záruku Českomoravské záruční a rozvojové banky při získání úvěrů však využilo jen šest procent podnikatelů. Z odpovědí podnikatelů vyplynulo, že tento nástroj není pro malé a třední podnikatele příliš efektivní.

Chování kvůli krizi změnilo 41 procent podniků. Většinou jde o změnu řízení obchodních aktivit či změnu orientace na cílovou skupinu zákazníků. Minimum firem hledá úspory či snižuje stavy (devět procent).

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz