Sněmovna schválila zkrácení svého volebního období, umožnila tím konání předčasných voleb

PRAHA (MEDIAFAX) - Návrh podali předsedové poslaneckých klubů Petr Tluchoř (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Přemysl Rabas (SZ). Volby do sněmovny se budou konat 9. a 10. října, proti byli lidovci, kteří tvrdí, že je neústavní měnit jednorázově pravidla uprostřed volebního období.

Návrh ústavního zákona schválilo 172 poslanců ze 189 přítomných, proti bylo pouze devět poslanců.

Ve sněmovně se mezi poslanci strhla debata, zda je tento zákon z hlediska ústavnosti čistá. Proti přijetí zákona byli především lidovci.

"Tento návrh nemá být podpořen, protože to znamená, že poslanci a senátoři mění pravidla uprostřed hry. Když to bude přijato, znamená to, že se povyšujeme nad ostatní a měníme pravidla," uvedl Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Svoboda také dodal, že on ho nepodpoří a doufá, že se najde mnoho dalších zákonodárců, kteří zákon také nepodpoří.

"Mám názor přesně opačný, politika není fotbal, aby se tam měnila pravidla," prohlásil Zdeněk Jičínský (KDU-ČSL). Poslanec Jičínský také uvedl, že přílišné lpění na ústavě omezuje demokracii.

"Svoboda dokázal, že u lidovců vrcholí předsjezdová atmosféra, už aby mela KDU-ČSL po sjezdu," okomentoval Svobodovo vystoupení místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

"Začínám mít dojem, že zítřejší novinové titulky budou o tom, jak poslanci projevovali nechuť vypustit si vlastní rybník. Komunisté se chtějí vážně a odpovědně rozhodnout," uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Komunisté se těsně před hlasováním nakonec shodli, že pro návrh zvednou ruku.

Návrh zákona kopíruje obdobné znění z roku 1998, kdy se Česká republika dostala do stejné situace. Předčasné volby do Poslanecké sněmovny jsou následkem pádu vlády Mirka Topolánka z 24. března.

Návrh zákona je jednovětý a zavazuje k tomu, že volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 skončí v roce 2009 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 15. října 2009. Politické strany se dohodly na termínu 9. a 10. října.

Důvodová zpráva uvádí, že s ohledem na současné rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně, ve které se nově jmenovaná vláda musí ucházet do 30 dnů po svém jmenování o vyslovení důvěry, a s ohledem na to, že k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení nových voleb může dojít až v případě, kdy by tři po sobě jmenované vlády nezískaly v Poslanecké sněmovně důvěru, hrozí České republice po delší dobu trvající nestabilita. Proto je možné využít jako prostředek k řešení této situace předčasné volby, ze kterých vzejde nová Poslanecká sněmovna schopná vytvořit vládě politické zázemí nezbytné pro stabilizaci ústavních, politických i hospodářských poměrů.

Předčasné volby jsou výsledkem vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS) 24. března 2009. Tato vláda podala dva dny na to demisi a začala stranická vyjednávání o složení vlády nové. Prezident republiky navzdory zvyklosti nepověřil sestavením nové vlády dosavadního premiéra Mirka Topolánka, proto se koalice a ČSSD musela shodnout na novém kandidátovi, stal se jím dosavadní šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer, kterého také 9. dubna prezident jmenoval do funkce předsedy vlády. Kompletní kabinet Jana Fischera Václav Klaus oficiálně jmenoval 8. května.

Petr Vlasák, Adriena Růžičková, vlasak@mediafax.cz