US bankovní stress testy

Regulátoři z ministerstva financí a zejména FED nyní provádějí v 19ti největších amerických bankách tzv. “stress testy“. Stress testy jsou základním stavebním kamenem Obamova plánu na záchranu finančních institucí, přičemž přímo zaměstnávají okolo 200 zaměstnanců FED. V rámci těchto testů se výše zmínění regulátoři aktuálně se zvýšenou koncentrací soustředí na kvalitu a standardy poskytovaných půjček a především pak hypoték. Důvodem této zvýšené pozornosti jsou velké rozdíly v upisovacích standardech a rozdílná pravidla v podmínkách poskytovaných nejen u hypoték, ale i u ostatních půjček. Banky argumentují tím, že podmínky půjčování jsou nastaveny tak, aby co nejlépe reflektovaly aktuální makroekonomickou situaci. Zmínění auditoři tak v průběhu kontrol rozšířili kritéria v rámci stress testů takovým způsobem, jež jim umožní lépe odlišit chyby způsobené špatným managementem od těch, jež jsou následkem makroekonomických faktorů.

Americká centrální banka FED zveřejní tato kritéria a přesnou metodiku pro stress testy tento pátek, tj. zítra, přičemž zpráva o výsledcích by pak měla být zveřejněna v určité míře 4.5.09. Na povrch nicméně prosakují informace, že vybrané banky se výsledek těchto testů dozví již během tohoto týdne. Předpokládá se, že metodologie posuzování “zdravosti“ bank je nastavena velmi přísně. Kontroloři se již rozhodně nechtějí dopustit chyb svých auditorských kolegů před dvěma roky, jež svým ohodnocováním bankovních aktiv vytvořili podhoubí bankovní krize. Testy např. neobsahují ohodnocení solventnosti, tj. žádné hodnoty, jež pouze odhadují možnou budoucí ztrátu. Tyto hodnoty se do posouzení, o kolik a zda banka v nadcházejících dvou letech potřebuje navýšit kapitál, podle vládních kontrolorů nemohou započítávat. Cílem stress testů je zajistit, aby hlavní finanční instituce byly schopny v příštích dvou letech půjčovat a opět tak rozjet zamrzlý úvěrový trh a to takovým způsobem, že pro ně zajistí dostatečný kapitál, jež by vystačil i při případném delším zpomalení ekonomického cyklu. Vládní supervizoři tedy posuzují především výši kapitálu, jíž banky aktuálně disponují, dále schopnost společností stabilizovat zisky v příštích několika letech, dále budoucí přístup k soukromému kapitálu a nakonec rovněž posuzují i efektivnost a “agresivitu“ s jakou si během nynější krize banky poradily (jakým způsobem je odepsaly) s vybranými aktivy ve svých bilancích.

Očekává se tedy, že nejvíce problémů na kontrolory čeká v oblasti hypoték a nemovitostních půjček, kde hraje velkou roli fakt, že ne všichni klienti mohou své půjčky splácet. Míra těchto nesplacených půjček vzrostla především proto, že banky v zájmu vyšších zisků, kladly malý důraz na klientovu schopnost tyto půjčky splácet. Na bedrech regulátorů tak nyní leží povinnost posoudit, zda banky při podobných půjčkách nepokračují v těchto zaběhlých nestandardních postupech. Např. podle Phillipa Swagela, bývalého poradce ministra financí v oblasti hospodářské politiky, předvídali představitelé FED a ministerstva financí již v květnu 2007, že po dosažení vrcholu v roce 2008 nastane problém s nesplacenými hypotékami, nicméně netušili, že se tento problém odrazí ve finančním sektoru, potažmo celé americké ekonomice takto výrazným způsobem. Podle Mortgage Bankers Association vzrostla míra nesplacených subprime hypoték za 4Q 2008 o 5,05% ve srovnání se stejným kvartálem z roku 2007. Zároveň vzrostla i míra opomenutých hypotečních plateb za poslední 3 měsíce předchozího roku a to na 7,9%, což je nejvyšší hodnota od roku 1972.

Po rozpačité aplikaci 700 mld. USD programu TARP (Troubled Asset Relief Program) se ukázalo, že situace na finančních trzích je o poznání složitější, než-li se zprvu mohlo zdát, a tak banky stále častěji volaly a volají po potřebném navýšení kapitálu ze strany vlády. To povětšinou probíhá formou nákupu preferenčních akcií, jako např. u Bank of New York Mellon Corp., největší světové custody banky, jež v minulých dnech zveřejnila za 1Q 09 propad zisku o 51% na 370 mld. USD. Právě Bank of New York Mellon dostala od americké vlády injekci ve výši 3 mld. USD formou warrantů a preferenčních akcií a tato banka tak každý kvartál platí část pětiprocentní každoroční dividendy z preferenčních akcií. Ministerstvo financí se však u žádné z bank nebrání případnému konvertování těchto akcií do běžných kmenových akcií. Od tohoto kroku by si pak slibovalo nejen navýšení kapitálu, ale i snížení úrokových plateb pro banky.

Hlavním cílem stress testů je podle Timothyho Geithnera, amerického ministra financí, nejen zajistit stabilitu bankovního sektoru, ale zároveň vyčistit bankovní sektor od všech “nečistot“, jež by indikovaly budoucí hlubší ekonomickou kontrakci. Ke splnění tohoto odvážného cíle je pak Geithner ochoten použít tolik kapitálu, kolik jen bude potřeba, i za cenu obrovského zadlužení USA. Již nyní se počítá s poměrem státního dluhu k GDP na úrovni až 12%.

Seznam 19 testovaných bank dle výše aktiv (v mld. USD):

1. JP Morgan Chase 2,175

2. Citigroup 1,947

3. Bank of America 1,822

4. Wals Fargo 1,310

5. Goldman Sachs 885

6. Morgan Stanley 659

7. MetLife 502

8. PNC Financial Services 291

9. U.S. Bancorp 267

10. Bank of New York Mellon 238

11. GMAC 189