Fraktura neviditelné ruky trhu

Jednotlivé země se různými plány a více či méně realizovatelnými nápady snaží odvrátit ekonomickou krizi. Hlavní zájem se bezesporu obrací na Ameriku, která svou ekonomiku s novým prezidentem v čele mohutně podporuje finančními injekcemi především automobilovému a finančnímu sektoru.

I naše vláda se rozhodla, že se české ekonomiky přece jen krize týká a že přijmout určitá opatření by se slušelo. Ustavila se Národní ekonomická rada vlády (a pevný nerv zřejmě budeme potřebovat nejeden), která představila 32 bodů svého plánu boje proti krizi. Zatím ale nezaznělo něco příliš nového, příliš zásadního, příliš překvapujícího. Zajímavé především bude, zda se (jakýkoli ucelený) plán povede uvést do života, jak rychle a jestli vůbec projde přes všechny schvalovací a hlasovací mechanismy beze změn, které by z něj udělaly bezzubý soubor opatření.

Z některých zemí zaznívají různé nápady, které se jaksi snaží podpořit právě a jenom ekonomiku té jednotlivé země - kdepak unie, spolupráce a sjednocení ekonomického prostoru! Hyperaktivní prezident Sarkozy prohlásil, že francouzská automobilka by se měla v Česku spakovat a vrátit se do Francie. Je pokus silného člena EU řešit si své problémy na účet druhých.

Naše vláda schválila plán uhradit cizincům, kteří zde přijdou o práci a rozhodnou se vrátit domů, letenku a 500 eur. Sice se mohou vrátit, ale součástí plánu je i omezení vydávání dlouhodobých víz a zvýšené kontroly cizinecké policie. I tento návrh přináši rozporuplné reakce.

Zaznívají také hlasy (nejen u nás) o podpoře domácí ekonomiky preferenčním nákupem národního zboží. Před téměř dvaceti lety jsme vyměnili plánované socialistické hospodářství za neviditelnou ruku trhu a konkurenční boj v kapitalismu, kde předpokládáme, že spotřebitel se sám rozhodne, co a od kterého výrobce koupí, a doufejme, že to bude především kvalitní zboží - protože jinak by se choval hloupě.

Ve světle předchozích návrhů se švýcarské referendum, ve kterém obyvatelé této země, nečlena EU, rozhodli prodloužit a rozšířit smlouvu o volném pohybu občanů Evropské unie, tedy dovolit jim ve Švýcarsku pracovat, cestovat, studovat, bydlet bez výrazných omezení, jeví jako neuvěřitelně dobrá zpráva.