Náhrada mzdy a nemocenské při pracovní neschopnosti v roce 2009

Náhrada mzdy a nemocenské při pracovní neschopnosti v roce 2009

Nemocenské je další z dávek nemocenského pojištění, v jehož poskytování došlo od 1. 1. 2009 ke změně právní úpravy.

V případě dočasné pracovní neschopnosti bylo do konce roku 2008 poskytováno nemocenské, které v závislosti na počtu zaměstnanců společnosti vyplácel buď zaměstnavatel (u organizací zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců) nebo správa sociálního zabezpečení (u ostatních organizací).

Od 1. 1. 2009 je v případě dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytována do 14. kalendářního dne náhrada mzdy (podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) a od 15. kalendářního dne nemocenské (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti náleží zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, a to:

-         v případě dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (po uplynutí tzv. karenční doby, po níž náhrada mzdy nenáleží) do 14. kalendářního dne. Náhrada mzdy přísluší za pracovní dny a v nich za počet hodin, na které byla rozvžena směna, a svátky, v jejichž důsledku zaměstnanci práce odpadla, a to ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku.

-         v případě karantény náleží zaměstnanci v karenční době prvních 3 pracovních dnů snížená náhrada mzdy ve výši 25% průměrného redukovaného výdělku a od 4. pracovního dne do 14. kalendářního dne ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku.

Pro účely výpočtu výše náhrady mzdy se použije průměrný redukovaný hodinový výdělek.

Průměrný hodinový výdělek se pro účely stanovení náhrady mzdy vypočte jako podíl součtu hrubých mezd a odpracovných hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále redukuje tak, že:

-         z částky do 137,55 se začítává 90%

-         z částky od 137,55 do 206,15 se započítává 60%

-         z částky od 206,15 do 412,30 se započítává 30% a

-         k částce nad 412,30 se nepřihlíží.

Za které dny přísluší náhrada mzdy:

Pokud tedy zaměstnanec pracuje např. v „běžné“ pracovní dny pondělí až pátek a onemocní v pátek 30. 1. 2009, pak je mu náhrada mzdy zaměstnavatelem poskynuta od následující středy, tj. od 4. 2. 2009 do 12. 2. 2009, pouze však za pracovní dny, tedy celkem za 6 pracovních dnů z celkového období 14-ti kalendářních dnů.

Pokud zaměstnanec pracuje na směny, může však dopadnou daleko „hůře“.

Pro účely výpočtu výše nemocenské se použije redukovaný denní vyměřovací základ.

Denní vyměřovací základ se vypočte jako podíl součtu hrubých mezd za předchozích 12 kalendářních měsíců a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Tento denní vyměřovací základ se dále redukuje tak, že:

-         z částky do 786,- se začítává 90%

-         z částky od 786,- do 1.178,- se započítává 60%

-         z částky od 1.178,- do 2.356,- se započítává 30% a

-         k částce nad 2.356,- se nepřihlíží.

Výše nemocenského činí:

-         60% redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény

-         66% redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne do 60. kalendářního dne trvání dne pracovní neschopnosti nebo karantény

-         72% redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény

Pokud je náhrada mzdy poskytována v případech a ve výši podle zákona, je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Daňove se tedy „chová“ stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství).

Pokud zaměstnavatel poskytne nadstandardně náhradu mzdy i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti nebo ji poskytne nad zákonem stanovenou minimální výši, je tato náhrada mzdy zdaněna a odvádí se z ní socialní a zdravotní pojištění, jako z „běžné“ mzdy.