Rádi byste věděli, co se kdy stane? Dřív tenhle servis zajišťovaly kartářky, či vykladačky osudu, dneska se mu věnuje i seriozní tisk a média. Téměř. Vždyť, přiznejte si to sami, kolik předpovědí a také tzv. „předpovědí“ už jste četli o tom, co všechno nás v roce 2009 potká a nemine? Ať už v politice, ekonomice, nebo třeba v šoubyznysu. No jo, není se čemu divit, vždyť éra informačního věku přece vyžaduje být na všechno připraven. A udělat si na základě předpovědí, zpráv a očekávání názor, výhled a rozhodnout se ve všem, co považujeme za důležité.

Proto v této souvislosti jistě nepřekvapí, že tzv. Deathlist 2009 je už na světě. Cože to je, ten deathlist? Inu, jde o seznam lidí, kteří podle mínění autorů tohoto projektu v daném roce zemřou. Na internetových stránkách www.deathlist.net tak můžete najít seznam padesáti celebrit, které prý potká smrt, alespoň podle názoru výběrové komise, do roku 2010. A kdo že v seznamu je? Podle serveru Neviditelný pes.cz je údajně jedničkou na seznamu letos slavný zloděj Ronnie Biggs. Na 47. místě je pak Václav Havel, který si premiéru na Brity sestavovaném seznamu, podle Neviditelného psa, odbyl v roce 1999. Pokud si ale myslíte, že v seznamu figurují jen jména kmetů a stařen, mýlíte se. Raději se koukněte na internet sami.

Nevyřčená otázka ale zůstává – mají se média věnovat i takovým „předpovědím“ nebo mají zůstat jen u „tradičních“? A co přijde příště? Seznam států, které umřou? Nebo fabrik, které skončí a budou muset propouštět? A jsou vůbec předpovědi čtenáři, posluchači, diváky v této podobě žádané? Odpověď na tu poslední otázku není snad třeba ani zmiňovat. Bylo nám tak nějak „řečeno“, že je to pro nás prý dobré. Skutečně? Každý jsme přece vrtěli nevěřícně hlavou, když jsme sledovali zajímavý film s názvem Vrtěti psem. Nevím jak vy, laskaví čtenáři, ale já virtuální realitu nemám rád. Je to podobné, jako když se ptali ratingových agentur, proč že donekonečna udělují vysoké známky investičním balíčkům, ve kterých byly, jak se později ukázalo „prázdné“, chcete-li investičně rozhodně nezajímavé hypotéky. Ale po bitvě každý generál. Přimlouval bych se proto za „návrat ke kořenům“. Odpůrci tohoto okřídleného úsloví mi jistě prominou, ale použil jsem ho schválně. Vyjadřuje totiž podstatu věci.

Média, zvláště ta seriozní, myslím by měla opustit nejrůznější předpovědi o tom, co by kdyby. Vím, je to gól do vlastní branky, ale…nevaříme někdy opravdu jen z vody? Zkrátka není vytváření virtuální reality větší problém, než čekat bez těch skvělých předpovědí na to, co skutečně přijde? Možná, že komentovat jen dění podle kterého by se každý mohl rozhodnout co a jak udělat, je lepší, než činit závěry dneska na základě „vrtěcí“ předpovědi. Nebo ne?