Makroekonomika | 30.05.2008 14:50:04

Konvergenční zpráva ECB - ČR ještě splněno nemá

Byla zveřejněna Konvergenční zpráva Evropské centrální banky, která musí jednou za dva roky nebo na žádost členského státu podat Evropské radě zprávu „o pokroku dosaženém členskými státy při plnění jejích závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie“.

Podle této zprávy nyní je v Evropské unii 12 členských států, které se plně neúčastní hospodářské a měnové unie a dosud nepřijaly euro. Dva z těchto členských států (Dánsko, VB) oznámily, že se účastníky třetí etapy hospodářské a měnové unie nestanou.

Konvergenční zpráva tedy hodnotí: Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Všech těchto deset států se zavázalo přijmout euro, musí tedy usilovat o splnění všech konvergenčních kritérií. ECB hodnotí, zda těchto deset států dosáhlo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, zda jsou jejich vnitrostátní právní předpisy slučitelné se Smlouvou a zda jsou plněny statutární požadavky plného začlenění národních centrálních bank do Eurosystému.

Slovensku je vzhledem k jeho záměru přijmout euro od 1. ledna 2008 v této hodnotící zprávě věnována poněkud větší pozornost. Také proto, že je první zemí, která plánuje zavést euro v blízké budoucnosti a jejíž měna nominálně posilovala po dobu několika let.

Zpráva v přehledu ukazuje ekonomické ukazatele konvergence a jejich plnění jednotlivými zeměmi (viz strana 41) a obsahuje shrnutí za jednotlivé země, která uvádějí hlavní výsledky hodnocení hospodářské a právní konvergence.

Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci v České republice je mimo jiné nutné nastoupit udržitelnou a důvěryhodnou cestu fiskální konsolidace a zlepšit fiskální rámec. Konsolidační plán vlády není dostatečně ambiciózní a podléhá rizikům. Vzhledem k nebezpečí, že se makroekonomické prostředí může vyvíjet méně příznivě, by měly být stanoveny ambicióznější cíle. Pro zvýšení flexibility trhu práce bude rovněž nutné zlepšit jeho fungování. Zároveň bude důležité zajistit, aby růst mezd odrážel růst produktivity práce, podmínky na trhu práce a vývoj v konkurenčních zemích. Kromě toho bude nutné posílit vnitrostátní politiku zaměřenou na podporu konkurence na trzích zboží a služeb a pokračovat v další liberalizaci regulovaných sektorů, především pak sektoru energetiky. Takováto opatření spolu s měnovou politikou, která se zaměřuje na dosažení stability, pomohou vytvořit prostředí posilující udržitelnou cenovou stabilitu a podpořit konkurenceschopnost i růst zaměstnanosti.

Česká legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky
a právní integrace do Eurosystému.