Drobný investor a alternativní investice v Česku

Mezi dvě základní třídy investičních aktiv patří akcie a dluhopisy. Typický český drobný investor je již s těmito investičními nástroji dobře obeznámen. Do akcií a dluhopisů drobní investoři vkládají svůj kapitál nejčastěji prostřednictvím podílových listů podílových fondů. Ti zkušenější využívají služeb svého makléře, který jim zprostředkovává investice do konkrétních akciových titulů. Konkrétní dluhopisové emise jsou pro drobného investora většinou nedostupné z důvodu vysoké nominální hodnoty dluhopisů v dané emisi. Akcie a dluhopisy představují základ dobře diverzifikovaného portfolia, nicméně diverzifikace pouze prostřednictvím akcií a dluhopisů může být nedostatečná. Nejen v současné vysoce volatilní a nervózní situaci na finančních trzích a při prohlubující se ekonomické krizi v USA mohou portfolio drobného investora „vylepšit“ tzv. alternativní formy investičních aktiv, mezi které patří například cizí měny (Forex) a komodity.

Základem dobře vyváženého portfolia budou vždy akcie a dluhopisy. Praktická aplikace teorie portfolia ovšem ukazuje, že zahrnutím alternativních aktiv do portfolia může dobrý investor dosáhnout jak zvýšení očekávané výnosu, tak i snížení očekávaného rizika. Může se to zdát zvláštní, nicméně v každé kvalitní investiční publikaci tzv. korelační koeficienty a kovariance dokazují tuto skutečnost. Přeskočme teoretickou stránku věci a připusťme, že správně vybrané alternativní investiční instrumenty dokáží snížit očekávané riziko a zároveň zvýšit očekávaný výnos celého portfolia. Pokud přijmeme tuto investiční pravdu za danou, může následovat výběr jednotlivých alternativních aktiv neboli tzv. alokace aktiv. Při výběru alternativních aktiv se musíme nejprve zamyslet nad tím, jaké očekávané riziko jsme ochotni tolerovat. Analýza rizika musí nejprve začít u celého portfolia jako celku. Pokud jsme si určili míru rizika celkového portfolia, následuje fáze vybírání jednotlivých aktiv do portfolia tak, aby jejich výsledná kombinace zabezpečovala zvolenou míru rizika celkového portfolia. Akcie a dluhopisy, v jakékoliv podobě, už v portfoliu pravděpodobně máme, zbývá tedy vybrat alternativní aktiva.

V tomto článku si nebudeme uvádět, zda-li investovat do zlata, kukuřice či amerického dolaru. Místo toho si vysvětlíme dva základní investiční přístupy k alternativním investicím drobného investora, kterými jsou pasivní a aktivní přístup. Pasivní neboli dlouhodobý přístup spočívá především ve volbě daného alternativního aktiva, do kterého budeme investovat prostřednictvím vybraného podílového fondu nebo investičního certifikátu. Tento přístup bychom mohli charakterizovat jako „vyber a čekej“. Výhodou tohoto přístupu je relativní časová nenáročnost. Je potřeba pouze po pečlivé analýze zvolit dané alternativní aktivum a správnou formu, prostřednictvím které budeme investovat. Drobný investor může očekávat standardní riziko a výnos. Pro toho investora, který by se mohl označit za zkušenějšího či by se chtěl o finanční trhy začít zajímat intenzivněji, existuje ještě druhá možnost, tzv. „trejding“. Základem tohoto přístupu je tzv. investiční platforma, pomocí které lze jednotlivé alternativní aktiva obchodovat. Velice zajímavou formou mohou být tzv. kontrakty CFD neboli kontrakty na vyrovnání rozdílů cen.

CFD představují investiční nástroj, jak se podílet a profitovat na vývoji cen nejrůznějších instrumentů jako komodit, cizích měn či burzovních indexů. Oproti pasivnímu přístupu, který je většinou ziskový jen při růstu cen aktiv, dovoluje aktivní obchodování CFD kontraktů vydělat i na poklesu kurzů. Uveďme si jednoduchý příklad. Na investiční platformě „prodáme“ CFD kontrakt například na ropu při kurzu 88 dolarů za barel. Pokud nám náš odhad vyjde, za týden třeba tento kontrakt zpět „nakoupíme“ za 85 dolarů. Zisk činí 3 dolary. Zásadní je přítomnost tzv. pákového efektu, který v může dosahovat v případě měnových párů až hodnoty 1:100. To znamená, že pokud se měnový kurz pohnul naším směrem o 1 %, my jsme vydělali 100 % investované částky. Pákový efekt ovšem působí i obráceně a je tedy přítomno také mnohem větší riziko než při pasivním stylu investování. Zvýšené riziko je ovšem kompenzováno mnohem větším potenciálním výnosem. Tak jako u každé jiné investice platí také u CFD kontraktů, že riziko je pozitivně korelováno s výnosem.

Výhodou CFD kontraktů nepochybně je, že umožňuje investovat pouze v českých korunách. Pokud chceme například obchodovat ropu, která je na reálných trzích obchodována v dolarech, není to žádný problém. Investiční platformy přepočítávají cizí měny kontinuálně do korun. Minimální vklad na obchodní účet pro CFD kontrakty často činí pouze 20 tisíc korun, což může být právě ta menší část kapitálu drobného investora, která se může vložit do alternativních forem investování. Ještě bychom si měli uvést, že při obchodování CFD kontraktů nedochází k dodání podkladových aktiv, takže investor může obchodovat ropu, zlato, dolary, jeny či eura bez toho, aby je skutečně vlastnil. CFD kontrakty jsou velice agresivní formou investování, které je spojeno s větším rizikem, ale i větší potenciální výnosností. Tento investorský styl by měl být vždy doplňkem základní části portfolia, které by se mělo skládat z akcií a dluhopisů ve formě nejčastěji podílových listů podílových fondů.

Budoucnost alternativních forem investic závisí především na zkušenostech investorů. Základem portfolií budou vždy akcie a dluhopisy, alternativní investice se ovšem mohou ve větší míře stát vhodným portfoliovým doplňkem, který sníží očekávané riziko celého portfolia a zároveň zvýší očekávanou výnosnost.