Chlazené nápoje si v prvních šesti měsících roku vedly v Německu dobře

Pololetní bilance nápojového průmyslu

Norimberk, 17. srpna 2000 - S potěšením konstatujeme, že letos mohou být výrobci i distributoři nápojů po uplynutí prvních šesti měsíců spokojeni. Všechny velké skupiny nápojů od nealkoholických přes pivo, víno, sekty až po lihoviny dosáhly celkově velmi dobrých výsledků.

Krásné počasí a letní teploty v květnu a červnu vyvolaly zvýšenou poptávku především po nápojích zahánějících žízeň. Avšak rok ještě nekončí. Po dlouhém období špatného počasí musejí výrobci piva a nealkoholických nápojů nyní opět věnovat pozornost tomu, aby navázaly na předchozí úspěšnou etapu. Naproti tomu alkoholické nápoje se dočkají konjunktury teprve až koncem roku.

Nealkoholickým nápojům vládne slunce

Vedra zvedla poptávku po nealkoholických nápojích. Květen a červen tohoto roku byly teplejší než srovnatelné měsíce loňského roku. Tomu odpovídal i odbyt nealko nápojů v prvním pololetí 2000, který byl vyšší o 5 procent. Špatné počasí v červnu a v první polovině srpna 2000 mělo zase negativní účinky na odbyt těchto nápojů.

K tomu ještě na velké a „etablované“ kategorie nápojů , tzn. vodu, ovocné a slazené nápoje podnikly útok „nové nápoje“. Ty se úspěšně prosadily na periférii tradičního segmentu trhu a zabraly šest procent všech nealko nápojů. Uvnitř tohoto segmentu si obhájily svou pozici jako nejsilnější skupina „čajové nápoje“ podílem na trhu ve výši více než 50 procent. Vedle toho kupuje už téměř každá třetí domácnost v Německu „Schorle“ (nápoj z vína nebo jablečné šťávy a minerální vody). Stále větší oblibě se těší „functional drinks“ a obohacené nápoje. Ty odpovídají zvláštním potřebám, například přidáním doplňků v podobě vitaminů a balastních látek a reagují tak na zájem stále většího počtu konzumentů o péči o své zdraví. Také přístroje na obohacení kysličníkem uhličitým k úpravě vody z vodovodu působí nikoliv nevýznamně na odbyt a tržby na klasickém trhu s vodou.

Pivo – stále těžký zápas

Jelikož jak na straně výrobců, tak i obchodníků se soutěží hlavně prostřednictvím cen, mohou spotřebitelé kupovat pivo za stále příznivější ceny. To také v první polovině roku 2000 dělali. Výdaje domácností za pivo v tomto období jsou takřka identické s výdaji za stejné období v loňském roce. „To je po letech neustálého poklesu výsledek, s nímž je možno se pochlubit,“ říká odborník na pivo Michael Horn z IRI/GfK Retail Services.

Spotřebitelské trhy pohánějí soutěž v obchodu do mocných otáček; v roce 1999 na nich bylo prodáno už více než 36 procent piva. Diskonty, kromě Aldi, dokázaly svůj podíl na trhu zvýšit na dvanáct procent. Ceny za litr jsou téměř o 17 procent nižší než je průměrná cena a znovu se snížily oproti loňským o čtyři procenta. Dramatický vývoj zažívá tradiční maloobchod s potravinami, který stále ještě představuje takřka 23procentní podíl na trhu.

K ještě výraznější koncentraci než u distributorů dochází u výrobců. V Německu stále ještě existuje více než 1100 pivovarů. Deset největších skupin pivovarů distribuuje asi 55 procent celkového odbytu v Německu. Nejvíce druhově rozlišená je konkurence u plzeňského (Pils =  světlé, silně šumivé a nahořklé pivo, sémanticky odvozeno od Pilsen = Plzeň) a exportu.

Pro konzumenty jsou typické vlastní trendy. U plzeňského (Pils) dosahují oblíbené značky, zvláště „televizní piva“ (Fernsehbiere = levnější druhy piva), už 47procentního podílu na trhu. Největší přízeň publika si však jednoznačně vybojovaly míchané pivní nápoje. Odbyt nápojů jako  Radler (= osvěžující nápoj z piva a limonády), pšeničné pivo s limonádou (Weizen & Limo), pivo s kolou, Alt & Malz či Berliner Weisse s  příměsemi vzrostl v prvé polovině roku 2000 na více než 480.000 hl oproti 334.000 hl ve srovnatelném období loňského roku. To představuje nárůst ve výši 43 procent. Letní nápoj „Radler“ je svým dvoutřetinovým podílem nespornou jedničkou v tomto segmentu. K dalším vítězným druhům se dále počítají  světlá pšeničná piva.

Alkoholické nápoje: Téměř každý zákazník je i kupující

U alkoholických nápojů je druhé pololetí zpravidla výrazně lepší než první. Nicméně mají lihoviny, vína, sekty a šampaňské společnou zásluhu v prvních šesti měsících roku 2000 ve srovnání se stejným obdobím roku 1999 na nárůstu výdajů spotřebitelů ve výši 4,8 %.

To rovněž ukazuje pohled na dlouhodobé konzumní chování. Přes vlnu aspektu zdraví a „vodní euforie“ kleslo požívání alkoholu v Německu v průběhu celého desetiletí jen zcela nepatrně z 10,9 na 10,8 l na hlavu. Tím se Německo dostává na 4. místo  za Portugalsko, Lucembursko a Francii v Západní Evropě, s výrazným náskokem před Španělskem, Dánskem, Rakouskem a Iry, známými svou náklonností k dobrému moku. Více než 31 mil. domácností nakoupilo v roce 1999 minimálně jednou alkoholický nápoj pro domácí konzumaci. Kappler to komentuje slovy: „Při 94procentní zákaznické platformě je nutno prakticky na každého návštěvníka maloobchodu s potravinami  hledět jako na potenciálního kupujícího tohoto sortimentu.“

Podíl vín na výdajích spotřebitelů za alkoholické nápoje činí téměř 47 procent. Tento velký segment opět vzrostl také v první polovině roku 2000 bezmála o 7 procent, tento nárůst se tedy celkově pozitivně odráží ve vývoji odbytu alkoholických nápojů. V prvé řadě jsou to znovu červená vína, jejichž odbyt vzrostl o 4 procenta a ve východním Německu je to dokonce dvoumístný nárůst (+ 11 %). Poklesem ve výši 0,9 a 0,4 procenta se naproti tomu ve stejném období zhoršila pozice růžových a bílých vín.

Vyhlídky nápojů

Nadcházející léta jsou ve znamení pozitivních impulzů, vyplývajících z vývoje obyvatelstva. Eurostat, Statistický úřad EU, očekává, že až do roku 2010 bude počet obyvatelstva v Německu lehce stoupat. Věková struktura změní sice odbyt nápojů v neprospěch „dětských“ produktů, zato však ve prospěch nápojů pro dospělé a „fajnšmekry“.

Dlouhodobý  vývoj a aktuální informace o evropských nápojových trzích stojí v centru pozornosti letošní konference „trendEvent Getränke“, kterou pořádá IRI a GfK Panel Services ve dnech 4. a 5. prosince 2000 v Norimberku.

Další informace a přihlášky obdržíte na tel. +49 911 - 395 2362.

e-mail: public.affairs@gfk.de