ČR udělala důležitý krok k modernímu úpadkovému právu

Vláda České republiky na dnešním zasedání schválila návrh zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Vyjádření místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna:

„Zákon přinese moderní úpadkové právo, vychází z principů platných ve vyspělých státech Evropy a přitom reaguje na specifika české ekonomiky.“

 „Bude to výrazný impuls pro ekonomiku ČR. Zákon usnadní podnikům přístup k financování, podpoří podnikatelskou činnost a zvýší zaměstnanost. To urychlí ekonomický růst.“

„Konkursy budou trvat daleko kratší dobu a nepovedou nutně k zániku podniku.“

„Posílení důvěry v konkursní řízení umožní lepší dostupnost úvěrů pro malé a střední podniky.“

 „Pro přijetí zákona v Parlamentu se budeme snažit najít podporu napříč politickým spektrem.“

Nové principy:

1.       Věřitelé budou mít při konkursu hlavní slovo

2.       Krach podniku neznamená nutně likvidaci (=nemusí dojít ihned k propouštění, šance získat více peněz zpět)

3.       Věřitelé budou mít zásadní vliv na jmenování konkursního správce zvoleného soudem (=mohou ho odvolat, jmenovat si svého, protikorupční prvek)

4.       Zákon nově zavede i způsob řešení oddlužení lidí (=oddlužení na základě dohody o splátkovém kalendáři s bankou)

Proč je nutný nový zákon o úpadku:

·          Pro zlepšení kvality konkursů, vyšší výtěžnost, snížení délky trvání konkursu, omezení korupce, posílení důvěry věřitelů či pro vyšší hodnocení od mezinárodních institucích.

·          V současnosti je ČR nejhorší co do kvality i délky trvání konkursu v Evropě, během několika let po přijetí novely budeme mezi nejlepšími.

·          Podnikatelé nyní pláčou nad ztracenými penězi, když jejich dlužník zkrachuje. Po nové úpravě konkurs musí vyjít věřitelům vstříc. Tak je to všude v Evropě.

·          V současnosti končí české konkurzy až na pár výjimek likvidací podniku. Po nové úpravě bude posílena možnost prodeje podniku (a tedy jeho pokračování) v rámci konkurzu a dále přibude možnost reorganizace.

Co přinese ekonomice:

·          Rychlejší ekonomický růst - konkursy budou trvat daleko kratší dobu a nepovedou nutně k zániku podniku

·          Nižší nezaměstnanost - další podniky nebudou krachovat kvůli tomu, že jim firma v konkursu nikdy nezaplatí, konkursy nebudou řešeny pouze likvidační cestou.

·          Snížení výdajů státního rozpočtu – odpadnou problémy s případnou sanací podniků.

·          Impuls pro rozvoj ekonomiky - levnější úvěry, lepší přístup k úvěrovému financování, úvěry budou více dostupné i malým a středních podnikům

·          Zvýšení atraktivity České republiky pro zahraniční investory a zlepšení reputace v zahraničí.

Jak se zlepší konkursy:

·          Důvěryhodnější proces pro věřitele (zajištěné i nezajištěné).

·          Snížení korupčního prostředí - navrhovaná úprava rozbíjí možnost propojení mezi soudci a správci, což je v ČR dlouhodobý problém, viz. kauza Berka.

·          Důslednost v ochraně věřitelů před zneužíváním procesu ze strany dlužníka i ostatních subjektů insolvenčního řízení.

·          Funkční úprava nelikvidačních způsobů řešení úpadku, tedy

o          institutu reorganizace (kdy dochází k zachování provozu podniku a ke změně majetkové struktury, přičemž pohledávky věřitelů se mohou přeměnit na jiné nároky vůči reorganizovanému podniku) a

o          institutu prodeje podniku nebo části podniku v rámci konkurzu (kdy je provoz podniku nebo jeho životaschopné části zachován a mezi věřitele je rozdělen výtěžek z prodeje podniku).

Historie vzniku novely:

Ještě koncem roku 2004 disponovala vláda dvěma návrhy insolvenčního zákona:

1. Návrh zákona zpracovaný Ministerstvem spravedlnosti obsahoval řešení odpovídající soudcovskému přístupu.

2. Návrh zákona zpracovaný týmem místopředsedy vlády pro ekonomiku obsahoval řešení odpovídající věřitelskému přístupu.

Výsledkem diskuse nad koncepčními východisky rekodifikace úpadkového práva byl příklon spolugestorů reformy úpadkového práva k věřitelskému pojetí:

Z věřitelského přístupu vycházejí následující nejdůležitější prvky nového zákona:

1.       Chápání podstaty insolvenčního řízení: insolvenční řízení je především správou majetku dlužníka ve specifické finanční situaci.

2.       Rozhodování o způsobu řešení úpadku: Rozhodnutí  týkající se ekonomické činnosti podniku a optimálního nakládání s podstatou by měli činit věřitelé (pokud se shodnou) coby „ekonomičtí vlastníci“ insolventní společnosti.

3.       Osoba insolvenčního správce: Rozhodnutí o osobě insolvenčního správce je sice v rukou soudu, nicméně věřitelé mají možnost toto rozhodnutí zvrátit, a to jak na první schůzi  věřitelů, tak v průběhu řízení, změní-li se podstatně portfolio věřitelů po přezkumném řízení nebo po skončení incidenčního sporu.

Stanoviska expertů a profesních organizací:

·          Většina expertů, profesních organizací zákon podporuje

·          Zákon zapracovává doporučení domácích a zahraničních odborníků na úpadkové právo

Reference:

Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory:

„Změna úpadkového zákona je velmi potřebná a měla podle mého názoru proběhnout již mnohem dříve. Iniciativu místopředsedy vlády Martina Jahna jsem proto velmi ocenil. Od nové podoby zákona si slibuji především posílení práv věřitelů a rozbití pevné vazby soudce a správce konkurzní podstaty."

Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studii FSV UK:

"Současné nevyhovující konkurzní právo je jednou z hlavních bariér hospodářského růstu. Nový insolvenční zákon postavený na věřitelském principu proto potřebujeme jako sůl."

Další info:

Aleš Michl – poradce mpř. vlády pro ekonomiku, ÚV ČR, tel. 602 777 597

Petr Hájek - vedoucí oddělení podnikatelského prostředí a legislativy, ÚV ČR, tel. 606 649 170